Druhý pokus. Je mu teprve devatenáct a už zakotvuje v mužské basketbalové reprezentaci. Svitavský pivot LUBOŠ KOVÁŘ se učí od těch nejlepších. Od spoluhráčů, kteří se mohou pochlubit šestým místem na světě. Teď usiluje o premiérový průnik do závěrečné dvanáctky pro zápasy kvalifikace mistrovství Evropy 2021 s Dánskem a v Litvě.

Reprezentační sraz vás neminul podruhé. Jak vás těší, že už se nejedná o náhodu?
Těší mě to hodně. Znovu se otevírá příležitost poprvé si zahrát mezi muži. Pivotů je nás tady málo, tak cítím šanci se probojovat do finální nominace.

Čekal jste pozvánku na první kvalifikační okno v návaznosti na vaše výkony v lize?
Přiznám se, že pozvánku jsem úplně nečekal, protože mi to v letošní sezoně nejde podle mých představ. Ve výkonech mám velké výkyvy.

Jak jste reagoval po zveřejnění čtrnáctičlenné nominace?
Řekl mi to náš klubový trenér ve Svitavách Lukáš Pivoda. Moc jsem tomu nevěřil, ale byl jsem šťastný.

Svezl jste se tedy na výkonech svitavského týmu, který zase čeří vrchní vody tabulky Kooperativa NBL?
Ano, to je pravda. Zatím nám to šlape, v tabulce jsme třetí. Daří se nám herně, hrajeme dobře týmově. Podle mě je to velká zásluha Svitav.

Výrazně jste na sebe upozornil na Utkání hvězd, a to v soutěži jedna na jedna. Mohl být i toto důvod k pozvání?
Je to možné. Probojoval jsem se až do finále. Trenér Ginzburg to možná viděl a líbilo se mu, jak jsem si v těchto soubojích počínal.

Především ho musela potěšit vaše výdrž. Finále bylo hodně náročné, viďte?
Ano. Hrálo se do čtyř bodů. Poprvé jsem si vyzkoušel soutěž jeden na jednoho. Vůbec jsem nevěděl co od toho čekat. Měl jsem toho plné zuby a byl rád, že to skončilo. Totálně mě to vyčerpalo. Věřil jsem, že se dostanu co nejdál, ale ta náročnost mě opravdu překvapila.

Původně jste měl už ve čtvrtfinále nastoupit proti obhájci prvenství Douglasovi. Neděsila vás hrůza?
To je fakt. On ale náhle zmizel z Olomoucka. Asi se mě bál (směje se). Místo něho jsem dostal Newkirka, což bylo rozhodně lepší.

Udolal vás Ozren Pavlovič z Pardubic, který naopak souboje face to face trénoval odmalička v parku. Nemáte se tedy za co stydět?
Jako nováček se nemám za co stydět. To ale neznamená, že by mi to nevadilo.

Souhlasíte s tím, že v reprezentaci není při neúčastech Ondřeje Balvína a Jana Veselého na postu pivota taková konkurence?

Něco na tom bude, přestože pivotů je v České republice docela hodně. Proto bych úplně neřekl, že probojovat se do reprezentace je lehčí.

Není rarita, že dva pivoti se našli ve Svitavách?
A ještě jsme oba mladí hráči. Daří se nám a můžeme být jenom rádi, že nás chtějí trenéři vyzkoušet. Navíc se Šimonem jsme dobří kamarádi, takže je to paráda.

Jste na druhém srazu. Co vám přinesl ten první?
V první řadě více sebevědomí. Už jen proto, že jsem byl vůbec pozvaný mezi nejlepší české hráče. A těch pár tréninků mi dalo hodně i po basketbalové stránce.

Vrátil jste se po veleúspěšném šampionátu. Co jste vystoupení svých spoluhráčů říkal?
Senzace, kterou nikdo nečekal. Včetně mě. Neuvěřitelné, co kluci v Číně dokázali.

V národních týmech jste od šestnácti letech. Napadlo vás, že v necelých osmnácti okusíte mužské triko?
Ani ve snu by mě nenapadlo, že to bude takhle brzo. Doufal jsem, že to jednou přijde. Ale v osmnácti… Také proto, že ten přechod do dospělé kategorie je z pohledu pivota daleko náročnější. Mám na mysli výška, sílu, svaly, stavbu těla. Těžko se brání fyzicky vyspělejší protihráči. V tomto to mají rozehrávači a křídla snadnější. Na jejich pozicích to není o kilech ale rychlosti.

Prvním cílem mladého hráče je vždy dospělá reprezentace. Jaké máte další?
V budoucnu bych se chtěl dostat někam do Evropy. Destinaci neřeším. Nejlépe do euroligového týmu.

Na vašem profilu mě zaujal váš vzor: Luboš Kovář. Jak tomu mám rozumět?
To byla trochu sranda. Já totiž nemám žádný sportovní vzor. Soustředím se jen sám na sebe. Nechci vypadat jako někdo jiný.

Odhad Deníku
50 % Češi mají zásluhou pořadatelství jedné ze skupin mistrovství Evropy zajištěnou účast na šampionátu. To je signál pro trenéra Ronena Ginzburga, aby vyzkoušel ve svém týmu nové tváře. Jednou z nich je Luboš Kovář. Úplným nováčkem v mužské reprezentaci ale není. Potrénoval s ní už v posledním kvalifikačním okně na Čínu. To, zda se dostane do užšího výběru, bude záležet na tom, jestli se Patrik Auda vykřeše ze zranění…