Lněničkův skvělý dřep s činkou. Evropský rekord a evropská medaile

Osmnáctiletý silák PATRIK LNĚNIČKA žijící v Sedlíšťkách nedaleko Litomyšle a donedávna závodící za klub z Lanškrouna startoval na mistrovství Evropy v klasickém trojboji, které se konalo v litevském Kaunasu. A zaznamenal tam pozoruhodný počin, když se v dorostenecké kategorii do 74 kilogramů zapsal v dřepu s činkou jak do medailové, tak do evropské rekordní listiny.

Jaká konkurence se postavila proti vám na šampionátu?

V kategorii nás bylo celkem třináct závodníků z Francie, Ruska, Ukrajiny, Španělska či Německa, z Česka jsme byli dva. Nejdůležitější je součet platných pokusů ze všech tří disciplín, ale hodnotila se také každá disciplína zvlášť.

Jak vypadal průběh mistrovské soutěže z vašeho pohledu?

V dřepu mi vyšly všechny tři pokusy. Hned tím druhým jsem překonal evropský rekord 217,5, na třetí jsem ještě navýšil na 222,5 a také mi vyšel. I v benčpresu jsem dal všechny tři pokusy, nejlepší měl hodnotu 127,5. V mrtvém tahu jsem zkazil první pokus na 215 kilogramech, dopustil se technické chyby, ztratil rovnováhu a neuznali mi ho. Takže jsem druhým pokusem opakoval stejnou zátěž, to už jsem dal, třetím pokusem 225 také, ale kvůli zkaženému prvnímu pokusu jsem nemohl jít to, co jsem chtěl. V plánu bylo 235. Mohl bych jít výš bez opakování prvního pokusu, ale to by bylo riziko, že bych mohl vypadnout z celé soutěže a to by byl problém pro mě i pro reprezentaci. V součtu mi to dalo za 575 kilo celkové sedmé místo, v dřepu jsem byl první, v benči devátý a mrtvém tahu osmý.

Spokojenost?

Chtěl jsem být v první polovině výsledkové listiny, jsem přímo uprostřed, ale myslím, že se mi to povedlo. Ještě lépe se dařilo mému reprezentačnímu kolegovi Marku Vávrovi, který měl všech devět pokusů platných a skončil celkově bronzový.

Jsou na mezinárodních soutěžích rozdíly oproti Česku?

Především jsou mnohem rychlejší, u nás soutěž trvá skoro celý den, tady bylo všechno odbyté za dvě hodiny. Mezi disciplínami bylo mnohem méně času, pauza byla asi patnáct minut. Méně jsem si odpočinul, nestihl se pořádně najíst, což bylo znát, protože jsem pár kilo shazoval. Navážil jsem však 72,65 kilogramu, s rezervou jsem se tedy vešel do svojí kategorie.

Jenom pro zajímavost, jaké byly nejlepší výkony ve vaší dorostenecké kategorii?

V benči 165,5 Francouze Benbachira, v mrtvém tahu 271 dalšího Francouze a celkového vítěze soutěže Baaliho. Dřep jsem měl nejlepší já.

Co všechno jste absolvoval v přípravě na evropský vrchol?

Trochu mi ji narušila nemoc, musel jsem polevit a vůbec necvičil mrtvé tahy. Začal jsem využívat některé nové minerály a vitaminy, které jsem předtím nebral, zlepšil regeneraci, masáže, protahování, což mi také pomohlo. V posilovně jsem byl šestkrát týdně, z toho čtyřikrát na ostrém tréninku. Upravil jsem stravu tak, abych jedl co nejlépe a sedla mi váha. Vážit se musím pořád a podle toho ubírat nebo přibírat, abych byl na závodu tam, kde je třeba.

Kromě Evropy, co dalšího máte v poslední době za sebou?

Bohužel do období, kdy jsem byl nemocný, zrovna padlo mistrovství republiky. Po dřepu a benči jsem byl první, ale potom se na výsledku podepsal mrtvý tah, který jsem pokazil a celkově byl čtvrtý.

Jaké jsou vaše nejbližší sportovní cíle v silovém trojboji?

Na jaře bude mistrovství republiky družstev, kde budu závodit za svůj nový klub ze Sedlčan, kam přecházím. Pokud zvládnu nominaci, měl bych v květnu jet na mistrovství světa v benči u nás v Plzni.