Na jeho vystoupení byli diváci ve sportovní hale Na Střelnici hodně zvědavi. I když hájil barvy USK Praha, přesto si Lukáš Kotas zasloužil uznání všech přítomných. Svitavský odchovanec a český reprezentant se dle vlastních slov necítil během zápasu nejlépe, ale v rozhodujících chvílích prokázal svoje kvality a dvěma velmi důležitými trojkami srazil soupeře do kolen.

Utkání pro vás nakonec dopadlo dobře, byť jste to v jeho průběhu neměli určitě snadné. Hlavní pro vás ale je splnění dvoubodového cíle, že?
Do zápasu jsme šli s tím, že už konečně zlomíme sérii porážek. Upřímně řečeno, Svitavy jsou soupeř, se kterým určitě můžeme hrát. Na druhou stranu jsme věděli, že už doma jsme s nimi hráli vyrovnaný zápas, že budeme muset bojovat a nic nám nedají zadarmo. Ale za čtrnáct dnů se nikdo nebude ptát, jak ten zápas probíhal. Měřítkem je bod navíc na naší straně.

Rozdíl ve skóre byl nakonec pětibodový. Jaké byly podle vás ty klíčové faktory, které rozhodly o tom, že smutní Svitavy a radujete se vy?
Naštěstí pro nás se soupeři na rozdíl od minulého zápasu tak nedařila střelba z větší vzdálenosti. Nicméně nám taky moc ne a to jistě ovlivnilo průběh zápasu. První poločas se hodně povedl Láďovi Horákovi, bylo ale důležité, že po přestávce odvedl v obraně výbornou práci Martin Klimeš a jeho bodový příděl hodně zarazil. Nám tam pak padly důležité střely, odpoutali jsme se a náskok udrželi. Myslím, že celkově jsme si vítězství zasloužili o něco více.

Hrát doma, ale v barvách hostujícího celku, to pro vás asi nebylo jednoduché. Jaký to pro vás byl zápas, jak jste vnímal atmosféru v hledišti?
Mě osobně se skutečně nehrálo úplně dobře. Hlavně ze začátku to bylo hodně vidět. Byl jsem nervózní, nemohl jsem proměnit střelu, i když jsme ty pozice měl. Trošku ze mě ten tlak spadl až v průběhu druhé poloviny. Musím říci, že diváci tu chodí v hojném počtu a atmosféra byla dobrá. Jen mi vadily urážky našich trenérů, což už bylo za hranicí.

Stejně jako Svitavy jste do utkání vstupovali s psychickou zátěží v podobě delší série porážek. Jak obtížné pro vás bylo se s ní vyrovnávat?
Je hrozně těžké, když pořád prohráváte. Nejen při zápasech, ale i když přijdeme na trénink a víme, že jsme zase prohráli a čekají nás další těžká utkání. Pak je složité se motivovat a zůstat pozitivní, vydržet i to tréninkové nasazení, které teď bude nutné, když je před námi větší volno. Už proto je tohle vítězství důležité. Pořád chceme být v tabulce do osmého místa a to znamená především vyhrávat se soupeři z té druhé skupiny.

Jak vy jako rodilý Svitavák vnímáte účast „svého“ města v Mattoni NBL?
Musím se přiznat, že jsem se zpočátku trochu bál, aby to nebyl případ loňského Vyšehradu, protože přece jenom to tady vzniklo docela narychlo a, co mám informace, sponzoři se hledali za pochodu. Ale jsem rád, že se v žádném případě nedá srovnávat Vyšehrad a tým Svitav, který předvádí velmi sympatické výkony. Je jasné, že postupem času se na hráče klade stále větší tlak, jsou svázanější a nemůže se jim dařit tolik jako na začátku, ale určitě je to o moc lepší, než co předváděl loni Vyšehrad. Pokud by se podařilo Mattoni NBL ve Svitavách do budoucna udržet, bylo by to jen dobře. Kde chodí tolik lidí, je to perfektní.