Sám býval výborným motokrosovým závodníkem a nyní vychovává svého nástupce. JAN FRONĚK (42) jako trenér spolupracuje v Orion Teamu Litomyšl s aktuálně nejlepším českým jezdcem Martinem Michkem a dovedl ho v uplynulé soutěžní sezoně k mimořádné sérii úspěchů: bronzové medaili v mistrovství světa třídy MX3, titulu mezinárodního mistra České republiky v kubatuře MX3 Open a ke stříbru v domácím šampionátu družstev.

Jan Froněk, který má mimo jiné za sebou i start na Rallye Dakar, se po skončení aktivní dráhy vrhl na podnikání. Teď si k němu přibral i trénování.
„Některé podnikatelské aktivity jsem utlumil, takže mi zbylo více času,“ vysvětluje.

„Začal jsem se připravovat na Dakar, protože jsem chtěl absolvovat ještě jeden ročník. Právě v té době jsem se potkal s Martinem a domluvili jsme se, že bychom fyzickou přípravu zkusili spolu. Klapalo nám to. Později se mi stal úraz a na Dakar jsem už nemohl odjet. Tak jsem se začal naplno věnovat Martinovi jako trenér,“ popisuje Froněk svoji cestu k trenérskému řemeslu.

Společně se svým svěřencem nevynechá ani jediný trénink. Ani jezdecký, ani fyzický. „Celá Martinova generace má trochu problém s morálkou,“ povšiml si. „Samozřejmě bych si přál, kdyby Martin trénoval ještě více. Na jeho obranu ale zase musím říct, že ze svých vrstevníků pracuje jednoznačně nejvíce,“ dodal trenér.

Motokrosaři začínají přípravu na další sezonu v prosinci a zhruba až do poloviny ledna je zaměřená pouze na fyzičku. „Pouze jestliže je u nás přijatelné počasí, tak se jdeme také svézt na motorce,“ upřesňuje Froněk. „Potom se odjíždí na dva měsíce do Španělska nebo kamkoliv jinam za teplem, kde se dá trénovat na motocyklu. V tomto období se trénuje většinou až šestkrát týdně. To je hlavní část přípravy na sezonu,“ zdůrazní Froněk.

Během sezony se tréninky přizpůsobují hlavně cestování a financím. „Bohaté týmy posílají své jezdce na závody letecky a oni tak stráví na cestě minimum času. My jsme s Martinem letos všechno objížděli po vlastní ose, což je náročné. Jeli jsme na mistrovství světa do Finska dva dny a pak zase dva dny zpátky. To je člověk rád, že si zabalí věci. V letošním roce to vyšlo tak nešťastně, že jsme od května do července jezdili hrozné dálky, takže na tréninky zbývalo jen málo času,“ posteskne si.

Trenérské vzdělání u není u Jana Froňka problémem „Celý život jsem se zajímal o to, jak sportovat, abych trénoval sebe. Udělal jsem si proto základní trenérské kurzy, a tak jsem mohl po skončení aktivní kariéry provozovat fitness centrum, které mám už dvanáct let,“ říká muž, který má bohaté zkušenosti například i z motoskijöringu.

Trenérská práce s Martinem Michkem Froňka naplňuje. „To v každém případě,“ přikývne. Trénování se navíc stalo i jeho zdrojem příjmů. „Nemáme sice peníze jako třeba fotbaloví trenéři, ovšem přivezli jsme medaili z mistrovství světa, takže uživit se trénováním i v motokrosu dá,“ tvrdí.

(pk)