Do Finska se sjelo o prázdninách několik tisíc závodníků z celého světa a česká atletika Masters potvrdila svoji dlouhodobě vysokou úroveň. Češi si z Tampere odvezli napříč věkovými kategoriemi dvaadvacet cenných kovů, z toho bylo hned devět titulů.

„Pro mě to určitě byl dobrý šampionát, i když se mi před ním znovu nevyhnuly zdravotní problémy a nemohl jsem trénovat podle svých představ. Medailově to vyšlo úplně super, na to si nemohu stěžovat, ačkoli jsem chtěl skočit lepší výkon v tyči a dosáhnout kvalitnější čas na překážky,“ uvedl Ivo Strnad.

Dvakrát na bedně, setkání s Powellem

„Jako na potvoru v den tyčkařské soutěže pršelo, závod trval šest hodin a byl několikrát přerušen. Dovedete si představit nápor na nervy, tím spíše, když nás tam bylo okolo patnácti, z velké části domácích Finů. Dá se ale říci, že jsem si věřil a byl klidný, jen na třetí pokus na 320 jsem si chtěl vzít tvrdší tyč, ale jak bylo mokro, tak to nešlo, musel jsem se vrátit ke své původní tyči a neskočil,“ popisuje český reprezentant.

Zlato v M70 bral za 310 cm díky lepšímu zápisu, když všechny výšky zdolal napoprvé), druhý byl Lotyš Cela stejným výkonem, na třetím místě skončil Fin Lipasti (290).

„Po dni odpočinku přišly na řadu překážky, které jsem prakticky od poloviny května neběhal, nemohl jsem. Byl jsem zvědav, co to udělá. Soupeře znám, věděl jsem, že do finále bych postoupit měl, což se stalo. Ve finále bych na Američana Wilsona a Poláka Szymuru neměl, ani kdybych byl úplně zdravý, za bronz jsem proto byl velice rád,“ je s dosaženým výsledkem Strnad naprosto spokojen. Ve finálovém běhu zaběhl čas 14,23, vítězný Wilson šel za 12,86 a stříbrný Szymura za 13,04.

Úspěšná sezona ještě neskončila

„Celé mistrovství provázela moc hezká atmosféra. Jeho hostem byl světový rekordman v dálce Mike Powell, dokonce si i zazávodil, i když to se mu zrovna moc nepovedlo… Ale ruku jsme si podali, vyfotili se, bylo to fajn,“ potěšilo závodníka Tělovýchovné jednoty Jiskra setkání s legendou světové atletiky.

Ivo Strnad tak pod otevřeným nebem navázal na medaile z halové Evropy v Portugalsku. Cení si také skutečnosti, že ve svém věku stále boduje na konto družstva Jiskry ve druhé lize. „Na konci srpna se koná mistrovství republiky v desetiboji v Litomyšli, kde bych rád startoval a obhájil svoje vítězství z minulých let. V příštím roce je v plánu halové mistrovství světa v Toruni a v létě Evropa v Itálii, ale všechno bude záležet v první řadě na zdraví,“ řekl Ivo Strnad. „Chtěl bych poděkovat všem, kdo mi pomohl, a především přítelkyni Eliška, která mi byla psychickou oporou,“ dodal medailista.

Neumí Češi dobře velké závody?

Protože se kromě Litomyšle Ivo Strnad připravuje také v Praze na Olympu, přichází do styku s řadou českých reprezentantů a jejich trenérů. Jak se mu pozdávají jejích výkony na letošních vrcholných akcích? „Co podle mě mnoha našim atletům nejvíce chybí, to je umění prodat svoji výkonnost a formu právě na velkém závodu. Přiznám se, že jenom těžko chápu, jak je možné, že například v disku hodí náš reprezentant v kvalifikaci evropského šampionátu snad o šest metrů pod svůj osobák. To je špatně,“ zdůrazňuje veteránský mistr.

Jeho hlavní disciplíně, tyčce, v současnosti suverénně vévodí Armand Duplantis. Švédský fenomén, jak se zdá, nemá hranice, světové maximum roste v jeho podání do netušených výšin. Co Ivo Strnad říká jeho výkonům?

„Skáče fantasticky. Je ze sportovní rodiny, jeho otec byl vynikající americký tyčkař, od mládí se tomu intenzivně věnuje. Je rychlý, má mimořádně precizní přechod na tyči, drží vysoký úchop a také je velmi silný v hlavě. Říkal jsem si, že až sečtu svoje dva nejlepší výkony a budou horší než jeden skok Duplantise, tak skončím… Zatím mám ještě pár centimetrů rezervu,“ usmívá se.