Hrát ve své zemi, hrát ve svých Pardubicích, hrát v reprezentaci, hrát s jistotou postupu na mistrovství světa. Co více si může sportovec přát? Basketbalista Viktor Půlpán to štěstí má. Dnes nastoupí proti Bosně a Hercegovině a mohl by zaznamenat rekordní porci minut v reprezentačním dresu.

Další významný duel se odehraje kousek od vašich Holic, odkud pocházíte. Jak se na utkání těšíte?
Já se těším na každé reprezentační utkání. A v Pardubicích obzvlášť. Teď se navíc budeme loučit s diváky v této úspěšné kvalifikaci.

Ano, v zápase proti Bosně se loučíte s domácími diváky. Je výhra povinností?
Jedná se o poslední utkání v České republice. Chceme se s příznivci rozloučit výhrou. A tím jim poděkovat za povzbuzování a vytváření báječné atmosféry. Především ve druhé fázi kvalifikace.

Postup na světový šampionát má Česká republika v kapse už poloviny září. Jakou úlohu sehrávají zbývající zápasy kvalifikace?

Každopádně si myslím, že každý zápas je pro nás velkou prestiží. Výhodou je, že můžeme hrát uvolněně a trenéři zkoušet různé herní varianty. Navíc se nabízí prostor pro nové, nebo tolik nevytížené kluky.

Co očekáváte od Bosny a s čím na ni vyrukujete?
Bosna se obecně prezentuje velkou houževnatostí. Hodně hraje na sílu. K tomu využívá silné pivoty. Podle mě budou tlačit útoky přes ně. Stejně jako našemu týmu také jí chybějí hráči z NBA nebo Euroligy. Takže si budeme muset hlídat tak nějak všechny. Pro nás se nic nemění. Budeme praktikovat svojí hru. Rychle dopředu.

Až na jednu výjimku dostáváte v této kvalifikaci pravidelné pozvánky do reprezentace. Jak hodně vás motivuje fakt, že se na jméno Viktor Půlpán nezapomíná?
Jsem za to strašně rád. Pokaždé se snažím té možnosti využít naplno. Pozvánku beru jako odměnu za to, že něco umím. A to chci také ukázat na palubovce. Tím, že mě trenéři pozvali již poněkolikáté, tak snad tu práci odvádím dobře.

Nazval jste to přesně. Pozvánky nejsou zadarmo, ale za práci. V lize odvádíte nejstabilnější výkony kariéře. Vnímáte to podobně?
V klubu jsme měli nějaká zranění, a tak na hřišti trávím hodně času. Vnímám, že týmové výkony stojí dost na mně. Jsem vděčný za to, že se mi daří. Chtěl bych si přenést stabilitu do reprezentace.

Pomohlo vám ke zlepšení v Bekse listopadové kvalifikační okno, ve kterém jste nabral další penzum cenných zkušeností?
Určitě. Hrát proti takovým velikánům jako jsou Rusko či Francie, to byla škola. Proto se nesmírně těším na to, že budu moct i teď načerpat řadu nových zkušeností.

Zatímco v Rusku jste během chvíle nasbíral dvě ztráty, tak v lize patříte k hráčům s nejnižším počtem omylů. Vypadá to na posun ve větší v bezchybnosti.

V Rusku jsem naskočil do mašiny, která nás drtila. Udělal jsem hloupé ztráty, ale ten basketbal se nedá s naší ligou srovnávat. Jak v rychlosti tak síle. Potom jsem se s tím srovnal, a už to bylo v pohodě. V naší nejvyšší soutěži jako rozehrávač nemůžu dělat zbytečné kiksy. Dal jsem si takový osobní cíl před sezonou: zminimalizovat číslo ztrát.

Viktor Půlpán na palubovce Chimki Moskva

Pardubicím se ale v lize nedaří, může posloužit pobyt v národním týmu, kde teď vládne velká pohoda, jako odreagování?

Je pravda, že nám to v klubu momentálně neklape, jak by mělo. Takže změnu prostředí vítám.

Tou výjimkou bylo kvalifikační okno, kdy vás do nominace nepustil Tomáš Satoranský. V Bosně dovedl tým k postupu na MS. Kde jste utkání sledoval?

Doma. A byl jsem pěkně nervózní. Držel jsem klukům palce u televize a jsem rád, že postup urvali. Protože to vůbec nebyl lehký zápas. Doufám, že teď budu Bosnu sledovat ze hřiště či z lavičky.

Minuty v reprezentaci vám utěšeně rostou. Bude to pokračovat i nadále?

Určitě byl bych rád za každou minutu. V Rusku už jsem hrál něco k deseti minutám. Kdyby se to zopakovalo, bylo by to super.

Pamatujete ještě na vaši premiéru v listopadu 2017 s Islandem a pouhou minutku?

Jasně, na to se nezapomíná. Debut v reprezentaci a hned v ostrém zápase Pardubicích. Za ten rok a půl jsem stejně jako celý nároďák urazil kus cesty.

Zatímco proti Bosně jste favoritem, tak ve Francii můžete jenom překvapit a třeba nabrat potřebné svědomí pro světový šampionát, souhlasíte?

Francie je basketbalovější země než Česká republika. Očekávám těžší zápas než proti Bosně. Ale znovu můžeme jít do utkání bez nějakých nervů. Francie je doma silná, ale není k neporažení.

Tomáš Satoranský je jasnou rozehrávačskou jedničkou. O dvojku se přetahují Jakub Šiřina a Tomáš Vyoral. Co Viktor Půlpán a MS v Číně?
Záleží, jak to posoudí trenér Ginzburg. Mně nezbývá nic jiného, než udělat všechno proto, abych podával stabilní výkony i v reprezentaci. Zbývají poslední dvě utkání v kvalifikaci, pokud tu šanci dostanu, musím ji bezezbytku využít. A pak se uvidí.

Proti Bosně ale Jakub Šiřina nenastoupí. Rýsuje se velká šance?
Šířa stále laboruje s patou. Moc se mu to nelepší. Pro mě je to příležitost zahrát si více.

Máte při zápasech mistrovství světa v hlavě nebo na něj nemyslíte?
Je to jeden z mých velkých cílů. Vždyť na mistrovství světa se jen tak nejezdí. V průběhu roku na Čínu občas pomyslím, ale do zápasů se snažím jít s čistou hlavou. Uvidíme po konci sezony, koho si trenéři vyberou.