Do Ostravy jste si jeli pro jasné vítězství. Co se dělo s týmem, který před tím čtyřikrát v řadě vyhrál nad silnějšími protivníky?
To bych také rád věděl. Je pravda, že jsme čtyřikrát vyhráli. Ale doma a kromě Brna jsme bojovali o výhru až do konce. Ano v Ostravě jsme měli vyhrát, ovšem nevyvázli jsme z toho dobře.
Nemohlo dojít k nějakému podcenění?
Podle mě to nikdo z nás nepodcenil. My v současné chvíli nemáme tak silný tým, že bychom mohli pomýšlet na nějaké podcenění.

A co nervozita pramenící z tíhy odpovědnosti protlačit se do horní nadstavbové skupiny?
Z mé pozice určitě ne. Nicméně nevylučuji, že některým, méně zkušeným klukům, mohla nervozita svazovat ruce. Ne snad před utkáním, ale až v jeho průběhu, protože se nevyvíjelo takovým směrem, jakým jsme předpokládali.
Měli jste zprávy o tom, jak hrají Svitavy, které vás mohly jako jediné z šesté příčky odsunout?
Ne. Vůbec nic jsme netušili. Až po našem zápase, kdy jsme stáli zkroušení v hloučku, někdo vykřikl, že Svitavy prohrávají asi tři minuty před koncem o třináct.
Počkejte, chcete tvrdit, že jste prohráli a vůbec nevěděli, co se děje ve Svitavách?
Byli jsme naštvaní, že jsme nezvládli svůj zápas a že nás čeká spodní skupina. Mě by nenapadlo, že Svitavy prohrají. Nutno poznamenat, že to bylo dost takové divné: prohrát a radovat se. Měli jsme si to uhlídat sami a ne se spoléhat na pomoc Brna. Proto ve mně zůstával takový pocit hořkosti. Ale po cestě už jsem si říkal: Hele, buď rád, že to takhle dopadlo.

Historie se ptát nebude, za jakých okolností jste v sezoně 2020/2021 postoupili do čtvrtfinále. Nicméně, nejeli jste domů přes Brno?
(rozesměje se) Ne, to jsme tedy nejeli. Poděkovat jim můžeme před čtvrtfinále poháru, které nás čeká už teď ve čtvrtek. Ale pak si to půjdeme rozdat o postup.