Vědci objevili nejstaršího savce na světě. Podobal se rejskovi

Tvora podobného dnešním pískomilům, který byl dosud považovaný za nejstaršího objeveného savce, předběhl nový nález o dvacet milionů let. Vědci nového nejstaršího savce na světě identifikovali na základě fosilních zubních záznamů.

Objev učinil tým britských vědců z Přírodovědného muzea v Londýně, King's College London a brazilských vědců z Federální univerzity Rio Grande do Sul v Porto Alegre v Brazílii. Odborníci na studii publikované v Journal of Anatomy pracovali více než pět let.

Vědci našli nový mořský druh: dvoumetrového tvora podobného květině

Portál CNN píše, že Brasilodon quadrangularis byl podle nich asi dvacet centimetrů malý tvor podobný rejskům. Na Zemi žil v době, kdy se po ní procházeli někteří z nejstarších dinosaurů na světě, tedy před 225 miliony let.

Server Telegraph poté doplňuje, že tvor žil v období pozdního triasu, tedy po etapě zvané Permské vymírání, které vyhladilo na devadesát procent mořských druhů a sedmdesát procent suchozemských zvířat. V té době byla na Zemi pouze jedna velká pevnina pojmenovaná Pangea.

Dvě řady zubů

Odborníci na zvíře narazili díky zkamenělinám tvrdých tkání, jako jsou kosti či zuby, které objevili v jižní Brazílii. Nejdříve přitom měli vědci za to, že se jedná o pokročilého plaza. Zkoumání jeho zubů však definitivně ukazuje, že se jedná o savce. Vyskytuje se u nich totiž fenomén „diphyodonta“, tedy stavu, kdy mléčné zuby ustupují zubům dospělým.

„Když se zamyslíte nad plazy, ti mají během života mnoho různých náhradních zubů, ale my savci máme jen dva. Nejprve mléčné zuby a pak dospělý chrup, který nahrazuje původní sadu. To je to, co definuje savce," sdělila CNN vědecká pracovnice muzea a hlavní autorka studie Martha Richterová.

Nový objev: Vědci přišli na to, kdy začal předchůdce člověka chodit po dvou

Objevený tvor je nestarší vyhynulý obratlovec se dvěma sadami zubů, mléčnými a permanentními. Vědkyně a její kolegové našli u zvířete typ náhradních zubů, který se vyskytuje pouze u savců.

Nález může podle vědkyně přispět k lepšímu pochopení krajiny tohoto období a evoluce moderních savců. „Naše práce zvyšuje úroveň diskuse o tom, co definuje savce, a ukazuje, že doba jejich zrození byla mnohem dříve,“ uvedla přispívající autorka a profesorka evoluční biologie zubního skeletu na King's College London Moya Meredith Smithová.

Pět tisíc druhů

Na Zemi existuje přibližně pět tisíc druhů savců, někteří z nich jsou na pokraji vyhynutí, jiné je zase obtížné objevit. Všichni krmí svá mláďata mlékem, řád ptakořitných je pak jediný, který klade vejce a nemá bradavky. Savci také disponují vlasy, které se vyvinuly během období triasu jako způsob, jak si udržet tělesné teplo. To si sami vytvářejí díky endotermickému neboli teplokrevnému metabolismu.

Savci jsou rovněž neuvěřitelně adaptivní zvířata, existují jak plovoucí a létající savci, tak savci šplhající po stromech či savci žijící v norách. Kromě toho mají také vyvinutější sociální chování než jiné druhy zvířat.