Byl to provar? Nevím, když o dva dny později, na prvního máje, nevyšel s mávátky ani ve Svitavách, ani v Poličce do ulic nikdo. Příslovečná nula. Stejně jako v tento den všech posledních devětadvacet let.

Počty lidí v ulicích jsou relativní. Jak v Deníku poznamenala šéfka svitavského muzea Blanka Čuhelová, povinná dobrovolnost prvomájových oslav lidi otrávila natolik, že pak v tom památném listopadu měli problém s účastí na demonstracích, které chtěly ty průvody konečně zrušit. Skandující davy lidí v nich za desítky let zakořenily odpor. Ale přemohli se. Jakeše tak nakonec pomohly hodit do koše stovky tisíc lidí zvonících klíči.

Tehdejší občanská angažovanost je však v dnešním koblihovém kapitalismu tatam. Vlakem skorozadarmo jezdí důchodci radši na akce do kaufu, než na akce na náměstích. A těch pár desítek zbývajících bláznů v Litomyšli nebo ve Svitavách s vrchním zlodějem, který křičí, chyťte zloděje, tak skutečně nemá šanci pohnout.

Ale buďme optimističtí. Josefu Abrhámovi v osmdesátém roce ve snímku Vrchní, prchni v památné scéně v karlovarském vřídle dali důvěru k honičce za nenáviděným fantomem všichni okradení číšníci. Toho našeho dnešního povedeného vrchního však volí už jen třetina lidí. Naše děti se snad už vzpamatují úplně.

Legendární tragikomedie dua Smoljak vs. Svěrák je skutečně nadčasová.