Vloni byla ve sklepeních zámku vybudována interaktivní expozice - středověká mučírna, letos se návštěvníkům otevřela Alchymistická laboratoř mistra Bonaciny. Ještě před zprovozněním obou jmenovaných expozic branami zámku prošlo ročně okolo 2 tisíc lidí, v loňském roce se návštěvnost zámku v Moravské Třebové vyšplhala na více než 18 tisíc osob. To je pro město tou pravou odměnou, že jde o dobrý produkt, který si našel své příznivce. Nutno podotknout, že právě v době ostudně nízké návštěvnosti byla na zámku zpřístupněná expozice o renesanci a humanismu, která byla sice dostatečně erudovaná, ale zájem o ni takřka nebyl, prohlédlo si ji měsíčně 3 – 15 osob, většinou hrstka nadšenců.

Na zámku se nesnažíme vytvářet žádný Disneyland, usilujeme o oživení této unikátní renesanční památky a snažíme se do města přilákat více turistů, a to nejrůznějšími aktivitami, moderními expozicemi a festivaly, které získávají ve městě tradici. Díky vyšší návštěvnosti tak máme finanční prostředky na akce zaměřené na rodiny s dětmi, na doprovodné programy, na budování nových expozic a krášlení těch stávajících. Je zcela běžné, že hrady a zámky se snaží přilákat nové a nové návštěvníky spoustou atrakcí, vesměs takových, které jinde nenajdete. A to se myslím, v Moravské Třebové jak v případě mučírny, tak alchymistické laboratoře podařilo.

Zvuky, plastické figuríny, hry světel, vizuální efekty, to jsou nové trendy cestovního ruchu, které oslovují turisty na celém světě, nejde o žádnou novinku, vymyšlenou v Moravské Třebové. A že je Golem se svítícíma očima v expozici spolu s vlámskou tapisérií a medailony pánů z Boskovic? Je nesmysl buřit, že jde o barbarství, ve spoustě památkových objektů se spojují odkazy minulosti s moderními prvky. Držet se sešněrovaných názorů pana Šmerala, neměli bychom na zámku nic. Mohli bychom jej zakonzervovat a hrdě se kochat zašlou slávou. Upřímně řečeno, pozoruhodnou historii má dnes snad kromě Mostu každé město. Tak proč by měl turista jezdit zrovna do Moravské Třebové? Odpověď je nasnadě. Protože zde uvidí něco, co jinde neuvidí. Odnese si zážitek. A loňská návštěvnost zámku v Moravské Třebové je toho důkazem.

Navíc pan Šmeral je častým návštěvníkem muzea v Moravské Třebové a dobře ví, jakými sbírkovými předměty může město, respektive Kulturní služby disponovat a že množství předmětů či historického nábytku, které by mohly vytvořit ucelenou expozici, se limitně blíží nule. Tudíž klasickou prohlídkovou trasu, na jakou jsou návštěvníci zvyklí u ostatních památek, nejsme schopni za těchto podmínek vytvořit, protože jednoduše není z čeho.

Stejně tak nesouhlasím s jeho tvrzením, že když mučírna na zámku nikdy nebyla, tak tam nemá ani dnes co dělat. Má snad „Titanic - výstava artefaktů“, která právě probíhá v Brně a těší se obrovské návštěvnosti, nějakou spojitost s Brnem? Upozorňuji, že za měsíc a půl jejího provozu jí navštívilo více než 30 tisíc lidí. A to je přesně ta zážitková turistika, na kterou musela Moravská Třebová vsadit, aby se stala turisty vyhledávanou destinací.

K tomu jen dodávám, že z historie města je známo, že v prostorách, kde se nyní mučírna nachází, bylo dříve vězení. My jsme se rozhodli prostoru, v němž se dochovaly ještě např. nápisy vězňů a kde jistojistě třímá genius loci, využít a rozvinout ve vyobrazení práva útrpného. A podobně se postupovalo i v případě alchymistické laboratoře. Z historických materiálů víme, že alchymista Bonacina skutečně na dvoře Ladislava Velena působil.

Proto pane Šmerale, vyjděte někdy ven z vašeho archivu, vezměte rodinu a dopřejte si nějaký zajímavý zážitek. A když už Vás nenadchla středověká mučírna, ani alchymistická laboratoř, nekažte dojem těm, kterým se na zámku v Moravské Třebové líbí.

A propos: zeptala jsem se svého osmiletého syna, zda se chce raději vyfotit u Golema nebo u historických medailonů Ladislava z Boskovic a Magdaleny z Dubé. A co myslíte, že mi odpověděl?

Mgr. Libuše Gruntová, ředitelka Kulturních služeb města Moravská Třebová