Letadla, která nad námi přelétala, naháněla strach, ale pracovalo se dál. Práce na polích zemědělského družstva bylo víc než dost. Právě skončily žně a museli jsme dostat pod střechu i slámu. Vtom přiběhl jeden z chlapů a říkal, že slyšel v rádiu, že jsme byli napadeni spojeneckými vojsky. Nikdo nechápal, co se děje. Měli jsme obavy, že bude zase válka.

Koncem téhož roku jsme odjeli do Prahy na rekreaci, kterou jsme dostali od JZD. Bylo to příjemné odpočívání. Máme pěkné vzpomínky na Slovanský dům, kde měl vystoupení tehdy velice populární zpěvák Stanislav Procházka.
Chodili jsme také na procházky do parků a prohlíželi si památná místa. Do paměti se nám navždycky vryl pohled na budovu Národního muzea na Václavském náměstí. Přestože od srpna uběhlo pár měsíců, měli jsme pocit, jakoby právě skončila válka. Fasáda byla rozstřílená, některá okna rozbitá…

Jsou zkrátka vzpomínky, při kterých mrazí v zádech. Pěknější chvíle zachycujeme na fotografiích.

KVĚTA A LADISLAV KOVÁŘOVI