Potěmkinovu vesnici připomíná třeba dvouměsíční(!) uzavírka státovky mezi Chrudimí a Slatiňanami. Silnici, která byla až na pár menších děr bezproblémová, silničáři frézují a bude zde nový asfalt. Ale pozor, jen na krátkém, devítisetmetrovém úseku. Zbytek tranzitní spojnice nechali být a je tak otevřený. V praxi to je ale k ničemu, když objížďka vede ze Slatiňan až do Chrudimi. Proč ŘSD nevyužilo uzavírky k rekonstrukci celé trasy?!
Pro druhý příklad se posuneme jen na druhý konec města, na rychlodráhu do Pardubic. Tady několikatýdenní obnova krytu vozovky sice probíhala za provozu, ale otázka „proč vůbec“ zde zaznívá ještě silněji. Proč bylo čtyřkilometrový úsek, rovný jako sklo a bez jediného výmolu, třeba opravovat? Proč, když to byla pomalu nejlepší ze všech silnic široko daleko, zatímco řada okrsek v bezprostředním okolí je naopak samá díra?!
A třetí otázka: Přímo lajdácké, hraničící až s ignorancí, jsou dopravní omezení na obou stavbách. Kvůli opravě výpadovky ze Slatiňan na Chrudim se do města nedostanou ani řidiči od Seče, a to jen kvůli asi desetimetrovému úseku, který křižovatku přesahuje. Opravdu toto nešlo vymyslet inteligentněji? U rychlodráhy na Pardubice bylo zase zcela neadekvátní omezení rychlosti až k 50 km/h, když celý vyfrézovaný úsek se dal projet bezpečně devadesátkou.
