Manželský pár vchází do supermarketu na velký nákup, hned za dveřmi je odchytí mladík v odrbaných džínách a poučí, že jeden musí ven, nebo budou mít vozík oba dva. Takže oba, vozíků je dost. A těch pánů, kteří vyrazili s manželkami na nákup, se s prázdnými vozíky motá mezi regály celá řada. Někteří to berou s humorem. „Konečně mi nebude manželka kecat do toho, co si kupuju. Já si beru pivko, klobásy a začíná být zima, tak vezmu i lahvinku. A ona nakoupí zbytek jídla,“ směje se Jiří Bartoš ve svitavském supermarketu. Do smíchu ale není babičce s hůlkou a pojízdnou taškou, která hodlá nakoupit, jak je roky zvyklá. „Bez vozíku do obchodu nesmíte,“ zarazí ji ochranka. Paní zůstane bezradně stát. „Co s tím mám jako dělat,“ rozhodí smutně rukama, v nichž drží hůl a ve druhé tašku. Mladík jí pomůže a pojízdnou tašku ochotně pohlídá.

Nařízení vlády se může zdát absurdní, ale na všem špatném můžeme hledat něco dobrého. „Uděláme jednou týdně velký nákup v supermarketu a pro pečivo nebo maso zajdeme do menších krámků na náměstí,“ říká rozhodně Marie Veselá z Litomyšlska. Možná omezení v obchodech naučí lidi více plánovat nákupy a podpoří i menší živnostníky. Tím se můžeme vyhnout frontám v hypermarketech a bludišti mezi prázdnými vozíky. I patnáct metrů čtverečních může být nová výzva.