Radní malebného městečka s renesančním zámkem zapsaným v dědictví Unesco se báli, aby dálnice nepřitáhla další auta, která by zahltila centrum. Připomíná to podivnou matematiku ekologických aktivistů, kteří, když už na trase dálnice nenajdou broučky a motýly, které by mohli zachraňovat, začnou tvrdit, že čím více silnic, tím více aut. Darmo platné, že obrovský rozvoj automobilismu v posledních dvaceti letech doprovázený bohužel jen minimálním rozvojem silniční sítě tuto teorii vyvrátil.

Silničáři přitom počítali i s výstavbou přeložky zmíněné výpadovky na Ústí, která by řidiče k dálničnímu sjezdu nově vedla mimo zastavěnou oblast Litomyšle. Městu by se od aut ulevilo podle mého názoru víc než při zvolené variantě, kdy motoristé budou při příjezdu z dálnice z jedné i z druhé strany nadále využívat stávající „pětatřicítku“ .

Kouzlem nechtěného se navíc stalo, že bývalý starosta Litomyšle Michal Kortyš, který sjezd z D35 u Litomyšle zatrhl, byl poté zvolen krajským radním pro dopravu. Kozel se stal zahradníkem. V nové funkci si ale vede osvíceněji. Nezačal ze strachu z aut podporovat dotační politikou návrat ke koňským povozům.