Průvod „maškar" vyrazil v ranních hodinách, brázdil všemi uličkami vesnice. Povoz měli vskutku originální – dva barevně ozdobené traktory. Mezi posádkou nechyběla ani živá muzika. Ta společně s ostatními lákala obyvatele ke společnému setkání, občasné zastávky na drobné občerstvení a zahřátí v nevlídném počasí a krutých mrazech byly samozřejmostí. Po poledni průvod dorazil před místní samoobsluhu. Tam už na něj čekala spousta natěšených lidí.

Poprava kobyly

Komicky vyhlížející muži a ženy v maskách potom seskočili ze svého motorového „oře" a všem se představili. Mezi nimi nechyběli Turci, zvířata, myslivci, Žid, kominíci, kat, lehká děva, ale i jeptiška. Tradičně největší poprask způsobila kobyla. Po přečtení všech jejich hříchů přišel spravedlivý trest. Nastoupil řezník 
s katem a kobylu nemilosrdně usmrtili. Ačkoliv v očích přítomných dětí panovalo na chvíli zděšení. Netrvalo moc dlouho. Díky „medicíně" z rukou pana starosty zase rychle ožila a bavila se společně s ostatními. Tančilo se, zpívalo a po skončení se všichni přesunuli do místní sokolovny na zabíjačkové hody.

Karneval

Pod názvem masopust se skrývá celé období, které začíná po svátku Třech králů a končí Popeleční středou. Každý rok tedy trvá různě dlouho. Vrcholí pak poslední tři dny. Někde se mu říká taky fašank, voračky, ostatky nebo třeba šibřinky. Tehdy by se měl člověk dosyta najíst, protože po něm následuje čtyřicetidenní půst.

Masopust pro většinu obyvatel dnes znamená již jen karnevalový průvod. Někde dodržují tradiční masky. Jedno však mají společné. Spoustu jídla, pití, muziku a veselí.
Kdo by si chtěl vyrobit masopustní masku nebo sladký vrkoč, může ve středu 11. února navštívit i výtvarnou dílnu v litomyšlském muzeu, která je zaměřená na masopustní tradice.