Byly Velikonoce ve Svitavách, když ve městě žilo převážně německé obyvatelstvo, větším svátkem než třeba Vánoce?
Z křesťanského pohledu jsou Velikonoce tím největším svátkem. Svátkem nového života, ale také svátkem smutku, zpovídání a přemýšlení. Svitavy v tom od středověku nebyly výjimkou, i když dokladů k tradici příliš mnoho nenajdeme. První písemné zmínky o Velikonocích byly až v souvislosti se zavedením městských kronik, respektive pamětních listin i na různých místech svitavského panství, ve vesnicích. Ale to, že Svitavy byly křesťanským městem, najdeme na každém rohu.

Svitavy byly křesťanským městem, ale žilo tady také docela hodně Židů. Jak ti se zapojovali do velikonočních oslav?
Velikonoce jako takové vycházejí i z židovských svátků, připomínají vysvobození Židů z egyptského zajetí a přechod Rudého moře. Pascha (svátek přejití) má jistě i židovský, potom také pohanský charakter ve smyslu uctívání svátků jara. Zajímavá je kontinuita uctívání nebo slavení Velikonoc. Je ve Svitavách opravdu živá. Nesouvisela ani s židovskou komunitou. Velikonoce se ale projevovaly jako ryze křesťanské svátky včetně specifických zvyků.

Kdy dostaly podobu, kterou mají v současné době, to znamená chození s pomlázkou, barvení vajíček?
Barvení vajíček, pojídání speciálních pokrmů nebo svěcení ohňů, svěcení pokrmů, v liturgické době konce postu od Sazometné středy, přes Zelený čtvrtek, Velký pátek, až po Bílou sobotu a Boží hod velikonoční, to bylo období, kdy lidé uctívali různé přírodní síly. Byly to dny pověrečné, kdy se sice nevěštilo jako na Vánoce, ale vykonávaly se určité světící obřady, které souvisely i se zahájením nové zemědělské sezony, žehnání polí.

Máme i některá zvláštní pořekadla, která se používala při pondělním svátku, kdy mladí hoši chodili s pomlázkami. Na Moravskotřebovsku se dochovala průpovídka. S tou koledních obcházeli mladé panny a dívky, ale povinností bylo vyšlehat, pomladit (od toho pomlázka), všechny ženy v obci nebo ve městě. Je to docela zajímavé, protože panenská cnost jim velela neplakat u tohoto mrskutu.

Jak je to s tradicí, že odpoledne chodí chlapce mrskat děvčata?
Pídil jsem se také potom, jestli existovala ženská vendeta. Tedy to, co se tradovalo, že odpoledne mohly dívky polévat chlapce, kteří už byli dostatečně vymrskaní. Mohu dívky uklidnit. Taková tradice neexistovala. Takže děvčatům a pannám patřilo vzít na sebe úděl trpících žen na Velikonoční pondělí.

Jak se jako historik díváte na to, že se z těchto svátků stala spíš záležitost obchodníků?
Netěší mě to. Tyto svátky už v křesťanské liturgii jsou nejstaršími vůbec. Je to vlastně základ křesťanského kalendáře. Podle mě by mělo jít spíš o ztišení rozjímání a vstup do nového života. ⋌(ap, kk)

Moravskotřebovská průpovídka:
Děvče, děvče, vyšlehat se nech,
ať tě nekouše tolikero blech.
Za groš a kořalku
zbavíme tě všech.