Nový impulz

„Každý člověk potřebuje čas od času nový impulz. Začal jsem mít pocit, že už dlouho setrvávám na jednom, byť báječném místě. U Smetanovy Litomyšle se za šestnáct let podařilo dosáhnout toho, že má vysokou úroveň, ale já si začal klást otázku, jestli to je všechno, co dokážu. Když se pak naskytla šance stát se šéfem Komorní filharmonie Pardubice, neváhal jsem. Mám vztah k městu i orchestru, který skýtá dostatek prostoru něco dobrého udělat. Všechno mu totiž nahrává. Magistrát jako zřizovatel chce mít kvalitní ansámbl a významně mu pomáhá, je tady skvělé publikum a vynikající hráči. Co víc si přát,“ položil řečnickou otázku první mužský absolvent operního zpěvu pardubické konzervatoře.

„Mým profesorem byl Milan Stříteský, s nímž nejsem příbuzensky nijak svázán, ale dodnes jsem mu vděčný. Na konzervatoř vůbec vzpomínám rád. Těsně po založení školy tu bylo nás, studentů, málo. Učili zde vynikající kantoři a skvělí lidé. Už tenkrát jsme si s některými tykali i zašli do hospůdky. Prožil jsem v Pardubicích krásných šest let. Studoval jsem tu, koncertoval, chodil na hokej a přivydělával si ve Východočeském divadle. Když se sem nyní vracím, mám pocit, jako kdybych přijel domů,“ svěřil se vítěz konkurzu, který provázely fámy o jeho neregulérnosti.

„Ty mne rozhodně nepotěšily, ale mám čisté svědomí. Nemohu ovlivnit, že konkurz nedopadl tak, jak si někdo přál. Výsledek prý zněl jednohlasně pro mě. Projekt, který jsem předložil, uspěl a mám z toho radost. Otrávit se rozhodně nenechám,“ řekl Vojtěch Stříteský, jenž se své nové funkce ujme nikoliv od 1. září, ale až od 1. ledna 2008.

„Můj nástup souvisí se zajištěním padesátého ročníku festivalu Smetanova Litomyšl. Dali jsme na stůl tři různé termíny a nakonec byl vybrán tento. Budu se snažit uvést tuto dohodu s magistrátem, krajem i dosavadním ředitelem do co nejlepší praxe, i když si uvědomuji, že vstoupit na ředitelskou funkci uprostřed sezony je poněkud netradiční. Na druhou stranu to má i svá pozitiva, třeba v účetnictví, v němž se nekryje sezona s kalendářním rokem. Navíc bylo dosaženo dohody, že již od tohoto září budu programově připravovat sezonu 2008 až 2009, která bude pro filharmonii čtyřicátá, tedy jubilejní,“ prozradil nový šéf orchestru.

„Dramaturgii ze svých rukou nepustím. Sezonu budu chystat sám ve spolupráci s šéfdirigentem, lektorem dramaturgie a uměleckou radou. Jako dramatorg mám mnohaleté zkušenosti nejen z festivalu. Deset sezon jsem připravoval koncertní cyklus Litomyšlských hudebních večerů, deset let program filmového klubu a mohl bych pokračovat dál. To není vychloubání, ale dovolím si tvrdit, že znám vkus publika i umělecké niveau. Bude to pro mne zkraje asi boj, protože budu chtít měnit určité zvyklosti. Nejsem velkým příznivcem repertoáru ,od Bacha po Vlacha’. Považuji za neúnosné, aby orchestr během deseti dnů, jako před nedávnem, zvládl čtyři různé koncerty s čtyřmi úplně rozdílnými programy a dirigenty propastně rozdílných kvalit,“ pravil Vojtěch Stříteský.

„Nejdu do Pardubic hrát si na ředitele. Budu jen jeden z početného týmu, který jde za společnou věcí. Uznávám dialog a konzultace, ovšem pokud budou potřebná některá nepopulární opatření, bez rozpaků je učiním. Důkladně se podívám na ekonomiku, práci se sponzory, úroveň public relation… Chci udělat pořádek v managementu. Každý musí přesně vědět, kam spadá, jaká má práva, povinnost a nést za svůj úsek konkrétní zodpovědnost. Vytvoříme z orchestru fungující servisní organizaci. Od hudebníků očekávám, že budou podávat špičkové umělecké výkony. Věřím, že to bude fungovat. Možná ne okamžitě, ale začne,“ doufá nový ředitel filharmonie.

Otevře nové dveře

„Nechci nic bořit. Vše dobré, co orchestr vytvořil, rád přijmu, ale cítím, že by mohl dosahovat více. Doufám, že se mi podaří přivést dirigenty s muzikantskou autoritou, vynikající sólisty, třeba i nové hráče,“ podotkl Vojtěch Stříteský.

„Otevírám dveře do nového sálu, v němž je opět plno muzikantů. Vcházím do nich o dost zkušenější než kdysi do toho, jehož kliku pomalu pouštím z ruky. Začínám znovu, s novými lidmi, což mne baví a láká. Přitom si docela pokorně uvědomuji, že tenhle pobyt bude kratší. Když jde vše ideálně a člověk je zdravý, jsou to štace na osm až deset let. Pak zas musí přijít někdo jiný,“ dodal.