VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Stopy legionářů vedou do Třebové

MORAVSKÁ TŘEBOVÁ - Osudy našich vojáků za první světové války se staly životním posláním italského historika Eugenia Bucciola. Ve čtvrtek na moravskotřebovském zámku zahájil výstavu Od Vltavy k Piavě. Představil zapůjčené fotografie z archivu rodinných příslušníků legionářů.

15.9.2007
SDÍLEJ:

Výstava se v Moravské Třebová koná již podruhé.Foto: DENÍK/Vladislav Steinbauer

„Naše město si vybral, protože u nás sídlí vojenská škola Československé obce legionářské ,“ vysvětluje důvod konání expozice vedoucí muzea Jana Martínková. Právě vojenští studenti se na výstavě organizačně spolupodíleli. Autora pozdravila Ester Dvořáková Tesolin (vlevo), která se narodila v Itálii a žije v Třebové.

Expozice nese název Od Vltavy k Piavě

Autor zde představil fotografie zapůjčené z archivu rodinných příslušníků legionářů z první světové války. Na výstavu přišla i paní Vlasta Bračková z Cetkovic, jejíž otec byl italský legionář. „Jmenoval se František Novotný a pocházel z Knínic u Boskovic. Z Itálie se vrátil tenkrát živ a zdráv.Já jsem jediný pozůstalý,“ vzpomíná Bračková. „Dočetla jsem se v novinách, že Eugenio Bucciol vystavuje v Boskovicích. Navštívili jsme expozici a seznámili jsme s Milanem Henzlem z Letovic, který výstavu do Boskovic přivezl.

Jeho otec byl také československý legionář. Je to přítel Eugenia. Zapůjčili jsme mu dvacet dobových fotografií. Výstava je krásně zpracovaná,“ říká Vlasta Bračková. Akce se zúčastnil se i velitel Vojenské školy Jiří Kopečný, která se organizačně spolupodílela na organizaci. „Náš ústav nese čestný název škola Československé obce legionářské. Takže tyto hodnoty jsou nám vlastní A já doufám, že tyto fotografie budou přínosné nejen pro naše studenty, ale pro všechny z Moravskotřebovska,“ řekl Kopečný. Samotný autor výstavy hovořil v rodném jazyce.

„Děkuji všem organizátorům, zvláště pak svému příteli, panu Henzlovi za uspořádání této výstavy. Předem se musím omluvit, že nemluvím vaším jazykem, ale jsem rád, že zde mám překladatele, kaplana vojenské školy tohoto města. Ještě jednou se omlouvám, že nemluvím vaším jazykem, ale pro mě je to velmi náročné. Mrzí mě to, protože je to jazyk svázaný s evropskými dějinami a vůbec s evropskou kulturou,literaturou a uměním. Je to především jazyk československých legionářů, na které dnes vzpomínáme.

Ti byli odsouzeni ve mé vesnici, takřka na samotném konci první světové války. Jedna bronzová deska s českým a italským nápisem připomíná tři legionáře, kteří byli odsouzeni v červnu roku 1918. Jako malý kluk jsem kolem toho kamene často chodil, ptal jsem se lidí, co je to za kámen a ptal jsem se, proč byli odsouzeni. Odpovědí mi bylo, že zde byli oběšeni tři českoslovenští legionáři, aniž by mi někdo vysvětlili důvody popravy.

Až po nějaké době, kdy jsem začal studovat světové dějiny, došel jsem k pochopení hlubokého významu toho kamene s pamětní deskou. Pochopil jsem, že na počátku byla touha českého lidu, který se chtěl osamostatnit. Během této velké války byli vlastně občané Rakouska-Uherska, které zaniklo v roce 1918. A nemohli jít bojovat za osamostatnění, aniž by se nestali zrádci. A proto deset tisíc legionářů z Čech a Moravy se stali italskými vězni a přijali výzvu Masaryka, Štefánika a Beneše.

Ta spočívala v tom, že vstoupí do legionářských jednotek italské armády. Na okraj musím říci, že jsem v pátrání nenašel jediného Slováka. Oblékli se do uniforem vojenské italské horské jednotky Alpinů. V té době to byly ty nejlepší jednotky. A byli považováni za vyhoštěnce. Mnozí z nich se účastnili vojenských operací jako dobrovolníci. Hodně z nich bylo zraněno a zabito. Bojovali na Piavě, je to oblast, kde leží moje rodná vesnice. Během těchto operací v červnu roku 1918, kdy se Rakousko-Uhersko pokusilo o úplně poslední ofenzivu v této válce, tak se právě našich osmačtyřicet legionářů, stalo zajatci Rakouska-Uherské armády. Všichni byli odsouzeni. Tři z nich byli popraveni oběšením.

Před deseti lety při osmdesátém výročí bitvy na Piavě jsem přislíbil, že vytvořím výstavu fotografií a dokumentů, týkajících se legionářů . Aby si lidé vzpomněli na to, co se před desítkami let stalo, protože se zapomíná,“ zakončil rozsáhlou úvodní řeč Eugenio Bucciol.

15.9.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Volby skončily, začíná sčítání hlasů. Snímky jsou z volební místnosti v Základní škole Bratranců Veverkových v Pardubicích.

Volební úspěchy stran na Svitavsku

Silniční časovka, předposlední závod seriálu Cykloman.

Nejčastější vítěz Kuda triumfoval opět

Starostu Poličky dostaly do sněmovny preferenční hlasy

Pardubický kraj – Občanská demokratická strana obsadila ve volbách druhé místo, v Pardubickém kraji pro ni hlasovalo 10,96 procent občanů. Ve sněmovně tak ODS získala jeden mandát. Ze šestého místa kandidátní listiny ho obsadil starosta Poličky Jaroslav Martinů, který získal 1 776 preferenčních hlasů.

Tuři si přivezli cenné vítězství z Brna

Svitavy /KOOPERATIVA NBL/ – Po domácím úspěchu ve východočeském derby nad Pardubicemi uspěli svitavští basketbalisté také v moravské metropoli. Vedli tam po celé utkání.

Tři poslanci jsou ze Svitavska

Svitavsko - V parlamentních lavicích zasednou na příští čtyřleté volební období rovněž tři poslanci ze Svitavska. Staronovou poslankyní za KSČM je Květa Matušovská z Javorníku.

Starosta Poličky přeskočil lídra

Polička - Pokud byste hledali populárního politika, tak prototypem je Jaroslav Martinů z Poličky. Dlouholetý starosta a už jednu zvolený poslanec v letošních volbách uspěl a z šestého místa se stal jediným zástupcem ve sněmovně za ODS v Pardubickém kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení