Představujeme německy píšící spisovatele z Hřebečska

Součástí dnešního Svitavska je historické území Hřebečsko (německy Schönhengstgau), které bylo až do roku 1945 obýváno převážně Němci. Jeho centry byly především Svitavy (Zwittau) a Moravská Třebová (Mährisch Trübau). Na území Hřebečska se rozkládal největší německý jazykový ostrov v českých zemích. Není tedy překvapením, že odtud pocházela řada významných spisovatelů a že zde vznikala kvalitní německy psaná literatura. Většina německy píšících autorů, kteří zde žili a tvořili v době prvorepublikového Československa, odešla po roce 1945 do Německa nebo Rakouska.

FRIDOLIN AICHNER DR. (vlastním jménem Irmfried Benesch, někdy publikující pod jménem Fritz Benesch) se narodil 5. 8. 1912 v Horním Sukolomu u Uničova. Pocházel z učitelské rodiny. V roce 1931 absolvoval Gymnázium v Moravské Třebové, studium germanistiky a slavistiky na univerzitě v Praze ukončil v roce 1936 dizertační prací Lautographie der Schönhengster Mundarten (Hláskosloví hřebečských nářečí). Vyučoval na gymnáziích v Novém Jičíně, v Moravské Třebové a po 2. světové válce v Gaesdonku a od roku 1955 v Gochu, kde se s rodinou usídlil. Od roku 1939 sloužil v německé armádě, konec války prožil v zajetí. Publikoval již od mládí časopisecky, první knihu vydal v roce 1951, poté mu vyšlo několik románů, povídek, divadelních a rozhlasových her, psal také básně a knížky pro děti. Některé knihy jsou autobiografické, zabývá se také soužitím Čechů a Němců v sudetském prostředí, často v oblasti Hřebečska. Mezi nejznámější díla Fridolina Aichnera patří Der Kuckuck lacht aus dem Domenstrauch (Kukačka se směje z trnitého keře), Die Erlösung des Peter Brachtel (Vykoupení Petra Brachtla), Die Welt war voller Wunder. Geschichten aus meiner Kindheit (Svět byl plný zázraků. Příběhy z mého dětství), Der Doppelselbstmord (Dvojitá sebevražda), Auf verwehter Spur (Na zaváté stopě), Kornblumen und roter Mohn (Chrpy a vlčí mák), Das Mädchen, das der Ostwind brachte (Dívka, kterou přivál východní vítr).

V roce 1960 obdržel cenu Sudetoněmeckého svazu, v roce 1966 kulturní cenu Hřebečska a v roce 1977 Východoněmeckou kulturní cenu. Dr. Fridolin Aichner zemřel 13. 4. 1987 v německém Gochu.

FRITZ FELZMANN se narodil se 16. 6. 1895 v Boskovicích v rodině okresního zvěrolékaře. V pěti letech se rodina přestěhovala z Boskovic do Moravské Třebové, které F. Felzmann později označuje za své rodné město. Po maturitě na Gymnáziu v Moravské Třebové nastoupil na Vídeňskou univerzitu ke studiu práva a muzikologie. Fritz Felzmann měl totiž od mládí velkou lásku k hudbě. Již na Gymnáziu v Moravské Třebové dirigoval svůj vlastní orchestr.

Později začal studovat medicínu, přípravu na lékařskou dráhu přerušila 1. světová válka a Felzmannova služba na frontě v Rusku a Itálii. Teprve v roce 1922 studia medicíny Fritz Felzmann dokončil. Jako lékař začíná pracovat v Hustopečích na Moravě, zde pobýval až do 2. světové války a zde také začal literárně tvořit. Po 2. světové válce se usadil v rakouském Weinviertel, krátce působil ve Wilfersdorfu u Mistelbachu, poté ve Vídni, nakonec se usadil v Korneuburgu a ve Stockerau. Rakouským občanem se stal v roce 1949. Felzmann je autorem několika hudbeních skladeb i oper, publikoval v časopisech, ročenkách, vlastivědných sbornících, psal básně (Vinohrad) i povídky (Výškový let, Mezi Moravou a Dunajem). Napsal také Historii hřebečských pěveckých a hudebních spolků.

Za svou literární činnost byl Fritz Felzmann vyznamenán Medaillí Adalberta Stiftera a Hřebečskou kulturní cenou. Jeho dcerou je rakouská spisovatelka Ilse Tielschová (narodila se 20. 3. 1929 v Hustopečích). Fritz Felzmann zemřel 10. 5 1980 v rakouském Korneuburku.

JOHANNES HENDRICH se narodil 23. 5. 1919 v Moravském Lačnově (dnes součást Svitav). Vyučil se knihkupcem ve Varnsdorfu. Po 2. světové válce se usadil jako spisovatel na volné noze v Berlíně. Je autorem padesátky děl, hlavně rozhlasových (zejména pro rozhlasovou stanici Svobodný Berlín) a televizních her, napsal několik scénářů pro německé celovečerní filmy, stal se tak německou filmovou celebritou. Byl členem PEN klubu, za své dílo obdržel několik ocenění, např. literární cenu Carla Zuckmayera nebo nejprestižnější německé ocenění za televizní tvorbu cenu Adolfa Grimmeho. Johannes Hendrich zemřel 3. července 1980 v Berlíně.

OTHMAR KOVAŘÍK (používal umělecké jméno Kleinschmied) se narodil 16. 11. 1871 v Mohelnici. Vystudoval učitelský ústav v Olomouci, působil jako učitel na obecné škole v Kunčině u Moravské Třebové a ve Svitavách. Od roku 1894 působil v rakouské armádě (mj. i v Olomouci), kde to dotáhl až do hodnosti hejtmana a kde se také jako vojenský dopisovatel a spisovatel věnoval také literární tvorbě. Je autorem několika odborných a instruktážních vojenských knih (např. Návod k metodickému vzdělávání vojínů pěchoty ve strážní službě), vojenské historii (Feldzeugmeister Benedek und der Krieg 1866 Polní zbrojmistr Benedek a válka 1866). Kovařík se věnoval také poezii a dramatické tvorbě, známá byla jeho v německu velmi populární hra o čtyřech dějstvích Als sie erwachten (Když procitnou…), kterou sepsal ke stému výročí slavné bitvy národů u Lipska. Kovařík padl za 1. světové války za 1. světové války 25. září 1915 při dělostřeleckém ostřelování nemocnice v Gorici.

ELISABETH LICHTENECKEROVÁ se narodila 8. 8. 1919 ve Svitavách, kde také navštěvovala státní reálku. Studovala archeologii v Praze a v Tűbingen. Je autorkou článků s kulturně vědeckým obsahem, autorkou básní a povídek. V mnohých z nich vzpomíná na rodné prostředí, na dětství, např. v básních Erinnerung (Vzpomínka), Markt in Mähren (Trh na Moravě), Heimat im Herzen (Vlast v srdci) nebo v povídkách Wiete Welt auf engem Raum (Daleký svět na malém prostoru), Der verzauberte Garden (Začarovaná zahrada). Zemřela 31. 8. 1984 v bavorském Gautingu.

RUDOLF PFERSMANN VON EICHTHAL (18. 3. 1877 v Moravské Třebové 14. 8. 1974 ve Vídni) byl významný rakouský spisovatel (autor románů) a hudebník. Více o něm přinesly literární toulky ve Svitavském deníku 2. 12. 2011.

FRANTIŠEK (FRANZ) SCHNEIDER se narodil 24. 1. 1819 v Boršově. Studoval na Gymnáziu v Moravské Třebové a v Brně, poté právo v Olomouci a ve Vídni. Byl hudebníkem a skladatelem, napsal několik svazků básní, psal dramata a veselohry. Zemřel 30. 1. 1905 v Radešíně (okres Žďár nad Sázavou).

VINZENZ DE PAULA WEBER se narodil 11. 1. 1809 v Trutnově. Gymnaziální vzdělání získal v Hradci Králové, kde byl pod ochranou strýce, který byl tehdy profesorem teologie na tamním biskupském semináři. Vinzenz Paul Weber studoval v Brně filosofii, ve Vídni a v Praze medicínu. Působil jako praktický lékař ve Svitavách, kde začal psát básně a kde v roce 1841 napsal tragédii Spartakus, která měla v dubnu 1845 premiéru ve vídeňském Dvorním divadle. Podobný úspěch slavil Weber se svou další truchlohrou Die Wahabitin. Pak ale přišly neúspěchy. Jeho dramatům Athenais a Poslední rytíř sice byla přiznána vysoká poetická hodnota, ale byla ředitelstvím Dvorního divadla odložena jako málo působivá na scéně. Roku 1847 se přestěhoval do Moravské Třebové, kde zastával úřad městského lékaře a později okresního a soudního lékaře. Zde ještě napsal dramatickou báseň Paracelsus, která sice byla vytištěna jako jevištní rukopis, ale nikdy nebyla uvedena. Nedokončeno bylo také jeho drama Stilicho.

V. de Paula Weber zemřel 5. 8. 1859 v Moravské Třebové, kde je také pohřben.

JOHANNES WONDROUSCH pocházel z Bělé, kde se 27. 3. 1912 narodil. Měšťanskou školu navštěvoval v Březové, ve Svitavách absolvoval Státní tkalcovskou odbornou školu, zaměstnán byl u finanční správy ve Wűrzburgu a Schweinfurtu. Byl redaktorem Schönhengster Jahrbuch (Hřebečská ročenka), autorem lyrických básní, krátkých příběhů, povídek. Vydal knihy, které se věnují Hřebečsku a mapují jeho dějiny nebo literaturu, např. Verklungene Jahre (Zaniklé roky 1983) nebo Heimatland Schönhengstgau (Rodná země Hřebečsko 1984). Zemřel 21. 9. 1995 v bavorském Bambergu.

MILAN BÁČA