V Jarošově učil Jilemnický

V letech 1941 až 1942 na jarošovské dvoutřídce vyučoval spisovatel českého původu dlouho působící na Slovensku, představitel sociální prózy a socialistického realismu Peter Jilemnický (bydlel v nedalekém Poříčí u Litomyšle).

Před příchodem do Jarošova vyučoval v Budislavi. Přeložen do Jarošova byl na vlastní žádost v listopadu 1941. Ve skutečnosti zde kvůli nemoci řádně vyučoval až od ledna 1942. Do Jarošova docházel Peter Jilemnický pěšky zkratkou přes Paděrek nebo jezdil na kole po silnici přes Budislav. Většinu dní v týdnu bydlel ve škole, domů do Poříčí se vracel dvakrát týdně. V Jarošově si postupně zařizoval pokojík v obecním domě, avšak 28. 10. 1942 byl zatčen gestapem a uvězněn.

Čapkovi objevili Budislav

V Budislavi nechal v roce 1938 postavit spisovatel Karel Čapek podle návrhu svého bratra Josefa Dům PEN klubu (dnes někdy nazývaný Dům bratří Čapků).

Karel Čapek, zakladatel Českého PEN klubu, byl hlavním aktérem manifestačně protifašistického 16. Světového kongresu PEN klubů, který se konal v Praze v roce 1938. Výtěžek kongresu s finančním přispěním Karla Čapka byl poskytnut na výstavbu domu, který byl určen pro práci, setkávání i odpočinek českých spisovatelů. Sám Čapek se stavby nedožil.

Po nástupu fašismu byl dům v Budislavi v ohrožení. Tehdejší představitelé Litomyšle ho po tiché dohodě se spisovateli převzali do vlastnictví města a v roce 1945 opět vrátili. V roce 1956 převzal objekt Český literární fond. Do majetku PEN klubu se vrátil až v roce 1994.

V roce 2000 mu byl udělen status kulturní památky. Tato dvoupatrová dřevěná budova o čtrnácti převážně jednolůžkových pokojích, s balkony a kamennými terasami stojí u silnice při výjezdu z Budislavi směrem na Litomyšl.

Dům slouží nejen členům PEN klubu, ale také všem hostům, kteří se tu chtějí ubytovat. V minulosti zde pobývali a svá díla tvořili literáti zvučných jmen, jako byli Anna Marie Tilschová, František Langer, Arne Novák, Edmond Konrád, Fráňa Šrámek, Josef Kainar, Ivan Klíma a mnozí další.

MILAN BÁČA