Známý litomyšlský tiskař vyhrožoval Boženě Němcové

Autor literárních toulek po Svitavsku Milan Báča připravuje nové, rozšířené vydání stejnojmenné knihy, z které vybíráme na závěr našeho seriálu několik zajímavostí.

Poličský rodák, učitel cestovatel, spisovatel a překladatel František Josef Andrlík (1852 1939) vydal 84 knih pro děti (z nich 25 překladů z němčiny, angličtiny nebo z bulharštiny) a osmnáct knih pro dospělé.

Věhlasný litomyšlský nakladatel a tiskař Antonín Augusta (1832 1866) zaměstnal v Litomyšli Boženu Němcovou krátce před její smrtí. Ta měla pro něho připravit mj. vydání svých spisů. Protože nepracovala podle jeho představ, a to především kvůli vážné nemoci, nevybíravým způsobem jí vyhrožoval a nakonec vyzýval k opuštění Litomyšle. Sedmnáctého listopadu 1861 jí doslova napsal: „Déle nechci nebudu čekat, jak si ze mňe dle libosti blazna dělate; odevzdejte tištěnou babičku sazeči, ja obstaram spojení sam, a Vy hleďte, by ste Litomišli brzo opustila." Tiskárně se však nedařilo, v roce 1863 Augusta odjel se svou milenkou do Ameriky, kde pod jménem Elsner zemřel.

Haškův přítel

Sochař Vladimír Bretschneider (1886 1951), který žil a zemřel v Litomyšli, byl přítelem spisovatele Jaroslava Haška. Po velké roztržce s ním jeho jméno patrně posloužilo pro pojmenování tajného policisty v Haškově románu o Švejkovi.

I Svitavy mají trochu společného se slavným románem Jaroslava Haška. Vinzenz Sagner (1884 1927), který studoval v letech 1900 až 1901 na svitavské reálce, se později stal důstojníkem rakousko-uherské armády a v podobě hejtmana Ságnera se dostal do světoznámého románu.

Rodák z Rohozné a spisovatel Bohuslav Březovský (1912 1976), autor legendární knížky pro děti Tajemný hrad Svojanov aneb Paměti Františka Povídálka byl zeťem významného českého spisovatele Karla Nového (1890 1980) a bratrem Marie Votavové (1907 1991), dramaturgyně ochotnického divadla ve Svitavách a vedoucí studentských recitačních souborů.

V Litomyšli se narodili, žili a tvořili tři nejvýznamnější čeští básníci a spisovatelé, kteří používali v tvorbě umělý jazyk esperanto: Karel Píč (1920 1995), Stanislav Bubeníček (1904 1979) a Jiří Karen (1920 2000). V Jevíčku a v Městečku Trnávka působil ještě další esperantský spisovatel Josef Grňa (1880 1919).

Přesně se neví, proč se Miloslav Bureš (1909 1968), básník a autor slavné básně Otvírání studánek, kterou zhudebnil Bohuslav Martinů, narodil v Poličce v domě č. 56 v sousedství hostince U Mrštíků v Eimově ulici, přestože jeho rodiče žili v domě č. 88 v dnešní Hegerově ulici.

Básník, dramatik, prozaik a překladatel Jaroslav Vrchlický (1853 1912) pobýval několikrát v Bystrém, kam přijížděl za svou dcerou Miladou. Ta se totiž provdala za Gabriela Čápa, který pracoval jako hospodářský úředník na bysterském zámku. Sám byl také literátem, ostatně i jeho sestra Růžena Svobodová patří mezi významné české spisovatelky. Jaroslav Vrchlický se léčil v lázních Balda u Poličky.

Demlův dědeček

Dědeček básníka Jakuba Demla (1878 1961) pocházel z Opatova u Svitav. Když Jakub Deml, v jehož tvorbě se prolínaly vlivy expresionismu, surrealismu nebo existencionalismu, napsal knihu Mohyla, ve které píše o historii svého rodu, nezapomněl popsat v jedné kapitole své putování do Opatova, kde hledal dědův rodný domek.

Divadelní, televizní a filmový dramaturg, scénárista a dramatik, autor řady televizních seriálů (např. Nemocnice na kraji města) Jaroslav Dietl (1929 1985) studoval v letech 1945 1949 na textilní průmyslové škole ve Svitavách, kde odmaturoval.

V Korouhvi se narodil kněz, autor ve své době oblíbených historických povídek, vypravěč pověstí Josef Ehrenberger (1815 1882), který byl ještě během svého života považován za „posledního ze starých českých povídkářů". Mimochodem, Josef Ehrenberger zaznamenal pověst o údajné poslední popravě na Šibeničním vrchu u Poličky. Podle této předlohy pak František Zákrejs (1839 1907) sepsal dnes již v Poličce kultovní truchlohru Anežka.

Básník a prozaik, propagátor česko-slovenských vztahů, přítel spisovatele Jana Nerudy a příslušník generace tzv. májovců Adolf Heyduk (1835 1923) v letech 1847 50 navštěvoval německou trojtřídní podreálku v Poličce a o více než třicet let později přispěl do prvního čísla poličského časopisu Jitřenka (1886) svou stejnojmennou básní.

Národní buditel

V čele poličské radnice stál jako purkmistr v letech 1826 1836 básník, dramatik, přední český národní buditel a spoluzakladatel novočeského básnictví v době národního obrození Šebestián Hněvkovský (1770 1847). Postava Hněvkovského vystupuje v Jiráskově románu F. L. Věk nebo v povídce J. K. Tyla Pomněnky z hrobu nejstaršího Čecha.

V letech 1935 43 působil na ředitelství lesního podniku v Bystrém lesní rada a autor próz z prostředí přírody Jaroslav Hubálek (1886 1961). Bydlel na bysterském zámku a díky zaměření své literární tvorby byl nazýván Setonem české literatury. Jaroslav Hubálek byl synovcem spisovatele F. V. Krejčího (1867 1941).

V roce 1939 se ze Slovenska přistěhoval do Poříčí u Litomyšle spisovatel Petr Jilemnický (1901 1949). Působil jako učitel v nedaleké Budislavi a v Jarošově. Za války byl zatčen, vězněn v koncentračním táboře, po válce se však z Poříčí odstěhoval. Budislavskému regionu je věnována Jilemnického črta Pohlednice od budislavských rybníků.

MILAN BÁČA