Jako důsledek velkých společenských a náboženských proměn v Čechách v první polovině 15. století a pod vlivem učení Petra Chelčického byla v Kunvaldu roku 1457 založena jednota bratrská. V ní se objevila skupina „nábožní litomyšlští".

Výrazné středisko

Netrvalo dlouho a Litomyšl byla vedle Mladé Boleslavi výrazným střediskem jednoty bratrské, což byl také důsledek toho, že Kostkové z Postupic, kteří měli litomyšlské panství v držení od roku 1432, jednotu bratrskou podporovali. Litomyšlský sbor je doložen roku 1475.

Především bratři

Bohuš II. Kostka z Postupic dal budovat Nové (Horní) město, kde se usazovali především čeští bratři. Pro ně vymohl osvobození od vojenské služby a v roce 1503 založil jednu z prvních bratrských tiskáren v Čechách, kterou provozoval Pavel z Meziříčí a která tiskla spisy bratrských autorů. Sbor jednoty bratrské měl pro účely shromažďování a schůzí dům č. 11 v dnešní Jiráskově ulici. Dům věnoval Bohuš II. Kostka z Postupic Anně Šárovcové z Šárova a ta dům posléze věnovala jednotě bratrské. Litomyšl byla sídlem biskupa jednoty bratrské, jednota zde měla také archiv. V době působení jednoty bratrské Litomyšl vzkvétala, stala se vyhledávaným místem pro českou šlechtu, duchovenstvo a významné osobnosti kultury tehdejší doby.

V tomto seriálu jsme pozornost věnovali již jedné osobnosti litomyšlské jednoty bratrské Martinu Kabátníkovi (okolo roku 1428 1503). Ten putoval v letech 1491 až 1492 při hledání církví, které se nezpronevěřily původním křesťanským myšlenkám, z Litomyšle přes Malou Asii, Jeruzalém až do Egypta a zpět. Záznam jeho vzpomínek pak vyšel v roce 1539 pod názvem „Cesta z Čech do Jeruzaléma a Egypta, Martina Kabátníka z Litomyšle" a je dnes patrně nejstarším dochovaným českým cestopisem.

Místo pošty

Na náměstí na místě rohového domu č. 15, kde je dnes poštovní úřad, stávala od konce 15. století bratrská fara. Byla postavena také Bohušem II. Kostkou z Postupic a bydlel zde Jan Táborský (vlastním jménem Jan Vilímek, působil původně jako katolický farář v Táboře, zemřel v Litomyšli roku 1495), člen úzké rady jednoty bratrské, první správce litomyšlského bratrského sboru a autor duchovních písní, z nichž šest bylo zařazeno do významného „Šamotulského kancionálu" (1561) a dalších zpěvníků jednoty bratrské.

Lorek

Na stejném místě pobýval nástupce Jana Táborského Vavřinec Krasonický, protivníky zvaný Lorek (asi 1460 25. 1. 1532). Pocházel ze zemanského rodu v moravských Krasonicích, vzdělával se v Třebíči, v Praze studoval nejdříve latinu, nejvyšší vzdělání získal na pražské univerzitě, roku 1479 získal hodnost bakaláře. Na univerzitě studoval s budoucím humanistou a děkanem Karlovy univerzity Viktorinem Kornelem ze Všehrd nebo s budoucím biskupem jednoty bratrské Lukášem Pražským. Působil jako pedagog v Kutné Hoře, později jako kaplan v kostele sv. Michala na Starém městě Pražském. Od utrakvismu přestoupil k jednotě bratrské, kde se stal v roce 1494 členem úzké rady jednoty bratrské, o rok později též duchovním správcem sboru v Litomyšli.

Pokrokový

Vavřinec Krasonický patřil v jednotě bratrské k pokrokovému křídlu biskupa Lukáše Pražského. Obhajoval užitečnost vzdělání pro život církve. Učinil tak i v traktátu „O učených" (1530). Tímto dílem a svým působením připravil cestu k dalšímu směřování jednoty bratrské, které našlo svůj vrchol v díle Jana Blahoslava a následně i Jana Amose Komenského. V době, kdy na úplném počátku šestnáctého století začala jedna z vln pronásledování českých bratří, jednota bratrská protestovala spisem „Apologie", který je z větší části dílem Vavřince Krasonického. Spisy Vavřince Krasonického byly psány česky, mnohé však tiskem nevyšly.

Požár

Jeho literární pozůstalost byla zničena při rozsáhlém litomyšlském požáru v roce 1546, během kterého shořelo náměstí, velká část Nového města, ale také bratrská knihovna a archiv.

MILAN BÁČA