Několik týdnů poté, kdy v říjnu 1781 císař Josef II. vydal toleranční patent, se již v Telecím na Poličsku přihlásilo k helvetskému vyznání dvaadevadesát rodin.

O dva roky později, v roce 1783, byla postavena v Telecím kamenná evangelická modlitebna. Ve stejné době pak přibyl hřbitov a fara. Šestým teleckým evangelickým farářem se stal v roce 1822 Václav Karafiát. Narodil se 17. října 1794 v Jimramově. Teologická studia ukončil v Prešpurku (dnes Bratislava), kde byl jeho spolužákem obrozenec, historik a spisovatel František Palacký. Po studiích se stal vikářem v Jimramově, pak v Německém (dnes Sněžné).

Padesát jedna let

V listopadu 1822 se stal na celých padesát jedna let duchovním správcem v Telecím. Za jeho působení se přestavoval kostel, fara i škola v Telecím. Václav Karafiát založil a vedl farní kroniku („Pamětní kniha církve evangelické v Telecím"), byl literárně činný: překládal z latiny a z řečtiny (např. dílo Kebese z Théb – „Tabula Kebesa Tebánského, to jest vtipné a užitečné vyobrazení pravé moudrosti u šťastného života"), vydal biblickou dějepravu toleranční doby „Vybrané historie ze Starého i Nového zákona podle Hybnera" (1833), vydal opakovaně předtoleranční kancionál Jana Theofila Elsnera, který obsahoval 150 žalmů. Elsner ho sestavil v Berlíně v roce 1753 a dodnes patří mezi naše nejvýznamnější exulantské kancionály. Při bohoslužbách se podle něho zpívalo až do 70. let 19. století.

Václav Karafiát složil a vydal řadu krátkých a velmi oblíbených modliteb „Ranní a večerní modlitby pro evangelické křesťany" (1843), které se nazývaly „Karafiátky".

Drašar

Podruhé vstoupil Václav Karafiát do literatury nepřímo. Stal se totiž jednou z postav románu Terézy Novákové „Drašar". Postava Václava Karafiáta patřila v románu mezi kritiky chování Drašara – J. V. J. Michla.

Broučci

A ještě jedno je nutné zmínit v souvislosti s literaturou a Václavem Karafiátem. Byl totiž strýcem Jana Karafiáta, autora slavných „Broučků".

Jan se narodil čtvrtého ledna 1846 také, jako jeho strýc, v Jimramově. Stal se také českobratrským knězem. Základní vzdělání získal v evangelické škole v Jimramově.
Od jedenácti let navštěvoval v letech 1857 – 1862 nižší německé piaristické gymnázium v Litomyšli, když před vstupem na tuto školu složil nejdříve v Poličce zkoušku z němčiny.

V šestnácti letech studoval na německém evangelickém gymnáziu ve vestfálském městě Güterslohe, pak absolvoval teologická studia v Berlíně, Bonnu a ve Vídni. Působil jako vychovatel v zahraničí, po návratu do vlasti učil náboženství, pedagogiku, didaktiku a češtinu, na mnoha místech pak působil jako farář – v roce 1869 také v Telecím, kde několik týdnů zastupoval svého nemocného strýce, faráře Václava Karafiáta. První kázání měl však v Telecím již o rok dříve, jiné kázání měl v Telecím v roce 1876 při pohřbu dcery Václava Karafiáta Justiny.

Do Telecího za strýcem přicházel Jan z nedalekého Jimramova často, podle vlastních vzpomínek absolvoval cestu občas i v noci, kdy mu na cestu svítily světlušky. K napsání Broučků, které vyšly poprvé v roce 1876, a které vycházely až do desátého vydání anonymně, tak sbíral inspiraci také v okolí Telecího. Jan Karafiát získal v Telecím také první učitelské zkušenosti, když v roce 1869 připravoval děti z Telecího na konfirmaci (obdoba katolického biřmování). Jan Karafiát zemřel 31. ledna 1929 v Praze, kde v té době působil jako spisovatel a publicista.

Pochován v Telecím

Václav Karafiát se svou ženou vychoval čtyři děti. Zemřel 1. ledna 1874 v Telecím a je pochován na hřbitově u tamního evangelického kostela hned u vchodu na evangelický hřbitov.

Nástupce Václava Karafiáta Josef Martínek, který byl potvrzen za faráře v Telecím v říjnu 1874, vydal v roce 1881 spisek k stoletému jubileu evangelického sboru „Reformovaného sboru Páně v Telecím založení a trvání od 18. října 1781 do 18. října 1881."

MILAN BÁČA