Když jsme v našem seriálu putovali do historie poličské tiskařské tradice, věnovali jsme se zejména tiskařskému rodu Popelků a jen okrajově jsme se zmínili o významném píseckém tiskaři, který svou živnost přenesl také do Poličky.

Jmenoval se Václav Vetterle, pocházel z Písku, kde se narodil 17. května 1822, kde vybudoval proslulou tiskárnu, která mimochodem vydala první překlad poezie ruského romantika A. S. Puškina. A kde také vydával od roku 1858 jeden z prvních venkovských časopisů Poutník od Otavy. Ještě před tím vydával jiný písecký časopis Prácheňský týdeník, jehož vydávání bylo pro svou svobodomyslnost zastaveno.

Spolkový život

V letech 1878 1899 působil v Poličce jako učitel čáslavský rodák Antonín Konstantin Víták (1835 1906), významný teoretik pedagogiky předškolního věku, od roku 1862 vydavatel prvního pedagogického časopisu na Moravě tištěného u Antonína Augusty v Litomyšli Pěstoun moravský. Byl propagátorem spolkového života v Poličce, organizátorem kulturního života v Poličce, jednatelem Zpěváckého spolku „Kollár" a tím, který usiloval o povznesení poměrů ve městě. Byl to tedy patrně A. K. Víták, kdo pozval do Poličky tehdy již zkušeného tiskaře Václava Vetterla, aby ve městě vybudoval tiskárnu. Stalo se tak v roce 1882 v Litomyšlské (nyní Tyršově) ulici č. p. 175, kde první poličská tiskárna sídlila (později byla přemístěna do Nové ulice).

A byl to opět A. K. Víták, který přiměl Václava Veterla vydávat poličský časopis Jitřenka. Vycházel z již zmíněné potřeby povznesení zejména duchovních poměrů ve městě a stavěl na zkušenostech V. Veterla s vydáváním periodik. Prvním krokem k Jitřence však bylo založení družstva, jakéhosi přípravného výboru, který tvořili kromě A. K. Vítáka ředitel školy Vincenc Podhajský, učitel obecné školy, spisovatel a překladatel z polštiny Vilém Špaňhel a učitel obecné školy Jan Štefka. Redaktorem Jitřenky byl sám V. Vetterle, od 10. čísla pak knihkupec Václav Rippl.

Čtrnáctistránková Jitřenka byla založena především jako časopis literární, jen na jedné třetině vycházely příspěvky místopisné, vlastivědné, odborné, články o historii Poličky a okolí a informace z dění ve městě, okolí i ve světě. Od 2. ročníku byly již příspěvky honorovány. Zpočátku vycházela Jitřenka třikrát měsíčně, bylo možné si ji již v té době předplatit na čtvrt roku, půl roku či na celý rok.

TITULNÍ STRÁNKA 1. čísla Jitřenky z roku 1882 z archivu Městské knihovny v Poličce

Program

První číslo „zábavně poučného časopisu" Jitřenky vyšlo 10. července 1882. Hned na druhé stránce prvního čísla Jitřenky najdeme „Náš programm", jakési programové prohlášení redakce: „Naše Jitřenka má se státi vychovatelkou, neboť úkolem její jest poučení a zábava. Jako třeba tělu potravy, by nezhynulo, podobně nezbytnou potřebou stává se lidskému duchu, této lepší části člověka, poučení a ušlechtilá zábava, dobrou a užitečnou četbou vznikající a živená… Jitřenka zásobovati bude čtenářstvo pěkným zábavněpoučným čtením původním i přeloženým z literatur slovanských; bude přinášeti básně, povídky, romány, novelly, články místopisné a dějepisné, obrázky z literatury a životopisy znamenitých mužů, dopisy a zprávy, úvahy národohospodářské, rozhledy v obchodě a průmyslu, zprávy literární, rozmanitosti a všeliké jiné drobnůstky poučné i zábavné".

Zalistujeme-li již prvním číslem Jitřenky, zjistíme, že prohlášení redakce držela od prvopočátku: báseň „Jitřenka" od A. Hejduka, již zmiňované programové prohlášení redakce, první díl stati spisovatele a poličského učitele F. Dlouhého „O vynikajících ženách českých", povídka „Šibal poctivec" od poličského rodáka, spisovatele a dramatika F. Zákrejse, první část překladu románu z dějin balkánských Slovanů „Asan" od polského spisovatele T. T. Ježe, vzpomínky Z mých mladých let od Bonaventury Zkušeného, báseň „Pozdrav českému východu" od absolventa poličské reálky E. Špindlera, báseň „Po smíření" od B. Studničkové, fejeton bývalého poličského učitele K. Vognara „Rozprava v kuchyni", prohlášení „Ve prospěch českého čtení" podepsané téměř devadesátkou tehdy nejvýznamnějších českých literátů od J. Nerudy přes K. Světlou až po A. Jiráska.

První číslo obsahovalo také zprávu o činnosti Muzejního spolku Palacký v Poličce, že 5. května 1882 na Bukovině u Borové řádilo krupobití („kroupy ty byly 8 10 cm veliké"), informace o úmrtí italského revolucionáře G. Garibaldiho, o úmrtí jihlavského pedagoga a spisovatele F. M. Vrány, o jubilejní slavnosti pražských sokolů, o odhalení pamětní desky spisovateli a zakladateli reálných gymnázií V. Křížkovi ve Strážově na Šumavě, o konání porady brněnských učitelů, „při níž jednalo se poprvé též o českých školních knihách", o úmrtí spisovatele F. Čupra, o výletu poličských ostrostřelců do Liboháje, o akci spolku Krakonoš, o konání zkoušky z náboženství v poličském chrámu Páně sv. Jakuba nebo oznámení o uspořádání „hudební a deklamatorní akademie" poličské měšťanské školy.

Nechyběla ani osvětově zaměřená rubrika Obzor národohospodářský, věnovaná zelinářským zahradám, rubrika o nových knihách, určených zejména učitelům, několik vzkazů v Listárně redakce a několik plošných inzerátů, největší pochopitelně představující knihtiskárnu Václava Vetterla v Poličce, která „poroučí se ku zhotovení všech prací knihtiskařských…v úpravě co nejvkusnější a za ceny velmi levné", a to s poznámkou, že „ctěné obecenstvo se upozorňuje, že má Polička každodenně dvakrát jízdné spojení poštovní s okolními městy a místy, takže každá zakázka menšího druhu z okolí došlá, v několika hodinách zhotovena a pánům zákazníkům dodána býti může."

Neméně zajímavá je poznámka uvedená uvnitř výtisku, která je dokladem marketingové komunikace vydavatele Jitřenky s potencionálními předplatiteli (slovo „posýlat" je podle tehdejší normy napsáno správně): „Kdož číslo toto, jež posýláme na ukázku, podrží, bude pokládán za odběratele a předplatitele; i budou se mu čísla následující zasýlati dále".

Zajímaví autoři

Již od počátku přitahovala Jitřenka velmi zajímavé autory. Byli mezi nimi spisovatelé (v té době i velmi významní), regionální vlastivědní badatelé, ale i žurnalističtí amatéři. Mezi nejvýznamnější autory příspěvků patřili např. Václav Batík, František Bukáček, Jan Alois Cupal, Adolf Heyduk, Bohumila Klimšová, Teréza Nováková, Stanislav Kovanda, Anna Krystinová-Popelková, František Popelka, Jindřich Popelka, Lucie Sovová, Vilém Špaňhel, Václav Tille, František Zákrejs a další.

Jitřenka vycházela nepřetržitě až do druhé světové války. V průběhu německé okupace bylo její vydávání zastaveno, po osvobození se jednalo o znovuvydávání Jitřenky, k čemuž došlo na krátkou dobu v květnu 1948. V prosinci 1949 vyšlo na dlouhou dobu poslední číslo Jitřenky. Od roku 1973 byl sice v Poličce vydáván Poličský zpravodaj, avšak ke skutečné obnově vydávání Jitřenky došlo až v roce 1991.

LOGO dnešní Jitřenky, kterou vydává město Polička

Dnes vychází měsíčník Jitřenka jako „Noviny občanů města Poličky a okolí", vydavatelem je město Polička, které její výrobu také financuje ze svého rozpočtu. Městská knihovna v Poličce v současné době všechna čísla Jitřenky digitalizuje.

MILAN BÁČA