V seriálu jsme již představili čtenářům epizody z činnosti divadelních ochotníků v Poličce, Litomyšli a ve Svitavách. Mezi nejlepší ochotnické soubory s bohatou tradicí patří Divadelní soubor Eduarda Vojana z Brněnce.

Obec Brněnec vznikla spojením Brněnce, Chrastové Lhoty, Moravské Chrastové a Podlesí. Historie amatérského divadla v tomto regionu sahá do první republiky, kdy se ochotnicky hrálo po domech v Podlesí a v Moravské Chrastové. V tehdejším hostinci v Podlesí se různé scénky a kuplety stávaly součástí schůzí odborově organizovaných dělníků.

Lidový dům

V bohaté více než osmdesátileté historii ochotnického divadelnictví v Brněnci má důležité postavení rok 1935, kdy byl dán do provozu Lidový dům v Moravské Chrastové. Ten vznikl přestavbou původního úřednického kasina, které patřilo k textilní továrně. Majitel továrny Bader ho prodal za 120 tisíc korun dělníkům jiné textilky majitele Löwa-Beera. Dělníci svépomocí bývalé kasino přebudovali na společenský a kulturní dům, který se hned po jeho otevření 22. září stal domovskou scénou ochotníků.

Prvním představením v novém Lidovém domě byla česká lidová opereta Na tý louce zelený. Opereta zahájila činoherní aktivitu v Lidovém domě, ale zároveň byla posledním vystoupením v nově opravené budově. Činnost divadelnictví i jiných kulturních aktivit byla totiž brzy zastavena německou okupací. Po dobu druhé světové války byl téměř veškerý majetek Lidového domu skrýván v rodinách a po osvobození navrácen zpět.

Obroda spolku

Hned po válce došlo k obrození divadelního spolku, a to při Osvětové besedě v Brněnci a požárním sboru v Moravské Chrastové a Chrastové Lhotě. Již v roce 1946 byly nastudovány a sehrány tři divadelní hry včetně Lucerny od Aloise Jiráska. Do roku 1949 to bylo ještě dalších pět her.

V roce 1950 vznikl v Brněnci Závodní klub Vitka, který podporoval kulturní i divadelní činnost. Byl ustanoven fotografický, filatelistický, hudební, divadelní a později i filmový kroužek. Centrem amatérských zájmových kroužků a jejich zázemím byl i nadále Lidový dům. Vedoucími divadelního kroužku byli postupně Václav Zima, Alois Alpský, Stanislav Bauer, Karel Šmétka, Vladimír Nečas a Ladislav Vejda. Soubor závodního klubu ROH Vitka, jak zněl název daný divadelníkům, nastudoval postupně řadu klasických divadelních her nebo dramatizací významných děl literárních, např. Evženie Grandetová podle H. de Balzaca, Skaláci podle A. Jiráska nebo Bílá nemoc od K. Čapka. Od roku 1958 vystupovali divadelníci jako soubor ZK ROH Vlněna.

Přehlídky

Ochotníci každý rok nacvičili až dvě hry, velký úspěch měla hra Sto dukátů za Juana, kterou od roku 1956 předvedli (včetně zájezdů v okolí) více než dvacetkrát. Od roku 1958 se soubor začal zúčastňovat také divadelních přehlídek a soutěží. První divadelní přehlídky souborů lidové umělecké tvořivosti se Brněnečtí zúčastnili v dubnu toho roku doma v Brněnci, kde se představili s dramatickým žertem A. Jiráska Kolébka. Významným počinem souboru bylo nastudování tragédie Othello v roce 1964 k 400. výročí autorova narození, a to za účasti populárního českého herce, člena Městských divadel pražských Josefa Beka v hlavní roli.

Útlum činnosti

V období let 1965 až 1977 došlo k částečnému útlumu činnosti divadelnického souboru ZK ROH Vlněna, soubor se vydal na cestu příležitostných estrád, které se uskutečňovaly při různých akcích (včetně MDŽ), a dalších forem zábavy vinobraní, maškarní plesy a další lidové veselice. Přesto divadelníci vystoupili s divadelní hrou Slovanské nebe nebo navázali kontakty s divadelním kroužkem skláren Kyjov, který se v Brněnci prezentoval několika operetami. Teprve v druhé polovině 70. let došlo k oživení činnosti, a to zásluhou mladých ochotníků. Generační proměna divadelnímu souboru prospěla, byť repertoár zůstával stále klasický: Sněhová královna, Lucerna, Dalskabáty hříšná ves, Paličova dcera, Strakonický dudák a Kočka ve vile. Ve vedení souboru se od roku 1979 objevil Josef Holec z Moravské Třebové, prospěla i výrazná profesionální pomoc režisér Jan Heger-Kučera z brněnského Divadla bratří Mrštíků (dnes Městské divadlo Brno), který herce seznamoval s technikou jevištní řeči, pohybovou stránkou a dalšími důležitými stránkami nezbytnými pro divadelní projev.

Přejmenování

Když vedoucí Josef Holec v roce 1983 odcházel, věnoval divadelnímu kolektivu bustu herce národního divadla Eduarda Vojana (1853-1920), kterou získal jako ocenění za svůj herecký výkon. Právě v té chvíli přijali divadelníci v Brněnci název Divadelní soubor E. Vojana. Slavnostní pojmenování souboru a předání busty proběhlo 30. listopadu 1985 při oslavě 50. výročí otevření Lidového domu. Vzpomínalo se na začátky divadelní ochotnické činnosti, prezentovaly se ukázky některých starších her jako Bílá nemoc, Kolébka, Lucerna, Dalskabáty hříšná ves, Toulavý kufr, Paličova dcera nebo Strakonický dudák. V roce 1989 soubor zvítězil na Národní přehlídce ve Vysokém nad Jizerou s hrou autorů Drak je drak. V dalších letech byly s úspěchem hrány hry Paličova dcera, Toulavý kufr, Na prahu života, Dovolená s rizikem, Na tý louce zelený, Krakonošova zahrada nebo Motýli. Další osobností profesionálního divadla, která spolupracuje s Brněneckými je František Lešovský také z Brna.

Od 90. let minulého století stojí v čele souboru Milada Pavlasová, dlouholetá členka divadelního spolku. Pod jejím vedením se divadelníci již několik let účastní amatérských přehlídek v celé České republice Svitavy, Jevíčko, Malé Svatoňovice, Třebechovice pod Orebem, Vysoké nad Jizerou, Ústí nad Orlicí apod. Vrcholem byla pochopitelně účast na Jiráskově Hronovu. Řadu ocenění si herci dovezli nejen z oblastních, ale i z krajských a národních soutěží. V poslední době uspěl soubor s hrou Monsieur Amédée, s legendárními Světáky a zejména Maryšou, která se hrála více než 40 krát na několika místech naší země. Herci souboru navíc začali účinkovat v televizních seriálech a filmech, např. Četnické humoresky, Černí baroni, Útěk do Budína, Pozdní návrat nebo Andělská tvář.

Zřizovatelem souboru se stala v roce 1996 obec Brněnec. V roce 2004 byly obnoveny divadelní přehlídky v Brněnci, a to pod názvem Sněhový Brněnec. Historii Divadelního souboru E. Vojana v Brněnci zpracovala např. v roce 2011 B. Datinská.

MILAN BÁČA