Veřejnosti se otevře muzeum v sobotu, ale my jsme se do nové expozice podívali dříve.

„Máme zejména nové atraktivity, které mají dětem i dospělým zpříjemnit prohlídku muzea a ozvláštnit ji. Jinak je ovšem expozice nadále založena na Holzmaisterově mimoevropské sbírce, kterou naše muzeum spravuje," uvedla Jana Martínková, vedoucí muzea v Moravské Třebové. Sbírka L. V. Holzmaistera čítá více než pět stovek předmětů, které dovezl ze svých cest po světě.

„Živá" Hereret

Opravdovým klenotem  sbírky je mumie egyptské princezny Hereret, která zřejmě žila v prvním století před naším letopočtem. Ale možná je mnohem starší. Poslední průzkum totiž podle Jany Martínkové ukázal, že by mumie mohla být až z desátého století před naším letopočtem. Mumie byla před časem na CT a na základě „vyšetření" se pokusili odborníci zrekonstruovat její obličej. Lidé tak v muzeu uvidí nejen kartonáž a zdobenou rakev, ale také to, jak zřejmě princezna opravdu vypadala. „Ve speciálním počítačovém programu její podobu vytvořila výtvarnice Helena Lukášová," dodala Jana Martínková. Návštěvníci uvidí na projekci, jak se podoba princezny Hereret rodila.  A to všechno ve 3D, aby zážitek byl ještě větší.

V České republice se nachází kolem desítky starých egyptských mumií, většinu jich spravuje Náprstkovo muzeum v Praze. „Originálnost třebovské mumie spočívá už jen v tom, že byla dovezena v rámci soukromé sbírky a dostala se do malého města," řekl Ondřej Šlahař, který spolupracoval s Františkem Žáčkem na další rekonstrukci podoby Hereret, vytvořené tradiční sochařskou metodou.

Nová expozice v muzeu je rozdělena  na tři části. U vstupu přivítá návštěvníky sám L. V. Holzmaister u svého psacího stolu a s rukopisy seznamů cenností, které muzeu posílá. V indické části návštěvníky upoutá alabastrový model Tádž Mahalu, který zřejmě patřil k dražším suvenýrům na začátku 20. století. „Odborníci si také cení  kolekce indické keramiky. Raritou je soubor předmětů, které jsou vykládané ostny dikobraza.  Zajímavé jsou lamaistické rituální předměty. Bubínek z lidských lebek nebo trubka z lidské kosti," přibližuje Jana Martínková. Návštěvníci rovněž zhlédnou indické rituální zbraně nebo několikametrové barmské leporelo  s výjevy ze života na panovnickém dvoře.

Z Indie se lidé dostanou do  sálu, který  je přenese do Japonska. Tady poutá pozornost záhadný tvor v akváriu. Je to sladkovodní rejnok a není tady náhodou. „Kůže z mořského rejnoka se používá na výzdobu rukojetí samurajských mečů," vysvětluje Jana Martínková.

Slavnostní otevření upravené muzejní expozice se uskuteční v sobotu v deset hodin, kdy historickým vozem přijede mecenáš Holzmaister.

Cesty mecenáše

L. V. Holzmaister podnikl cestu kolem světa, uskutečnil ji v letech 1902 až 1904. „Procestoval Austrálii, Nový Zéland, Tasmánii, Japonsko, Čínu, jihovýchodní Asii a dostal se až do severní Afriky, do Egypta, navštívil i Súdán. Po této velké cestě ale podnikl ještě jednu cestu a vrátil se do severní Afriky, ze které pochází většina staroegyptské kolekce, včetně mumie princezny Hereret," uvedla Jana Martínková.

Bohužel si cestovatel zřejmě nevedl žádný deník, nedochovaly se písemnosti, ani fotodokumentace. „Jediné, z čeho můžeme čerpat, je korespondence. V ní ale nesděloval své cestovatelské zážitky, spíše se věnoval provozním záležitostem muzea. Snad jen na dvou místech se zmiňuje o zážitcích z cest," dodala vedoucí muzea. Holzmaister se narodil v Moravské Třebové, ale jeho rodina odešla z města, když mu bylo asi devět let. Pak odjel za svým strýcem, který vycestoval  do USA, podnikal nejdříve s ním a pak jeho firmu převzal. Zabývali se obchodem s textilem, zaměřili se na dovoz rukavic a  na tom Holzmaister zbohatl.

Sbírku vytvářel cíleně pro muzeum. Nevíme přesně, zda si z cest dovezl i něco pro sebe. Máme jen indicie, že z jeho pozůstalosti byla nějaká umělecká díla darována americkým muzeím," uzavřela  vedoucí Jana Martínková.