V těchto dnech ale znovu ožívá i kroj poličského panství. A to díky tanečníkům České besedy z Kamence. Ti nově ušité kroje vyzkouší v neděli na třetím ročníku festivalu amatérských souborů tančících Českou besedu v Kamenci.

Vzkříšení kroje

„Tančíme Českou besedu poměrně často. Neměli jsme vlastní kroje a museli jsme si je půjčovat. Nejprve v půjčovně krojů v Holicích, pak od paní Bohumily Švecové z Dolního Újezdu. Nakonec jsme se rozhodli pořídit si vlastní. A když už jsme z Poličska, tak proč ne poličské,“ vysvětlila Miroslava Švandová z Kamence. Pár fotografií, které tanečníci sehnali, ale nestačilo k tomu, aby švadlena Jaroslava Petrásková z Kamence kroj mohla ušít. Nebyly z nich patrné detaily, proto tanečníci oslovili etnografku poličského muzea Stanislavu Cafourkovou. Do podoby poličského kroje taneční úbor společně stylizovali. „K ženskému kroji patří sukně kolovanka. To znamená, že má vodorovné pruhy. Máme ji režně bílou s červenými pruhy. K tomu patří modrá zástěra, bílá halenka s krajkami a fialková kordulka. Vdané ženy budou mít na hlavě čepeček, svobodná děvčata pouze mašli,“ popsala Miroslava Švandová. Oblečení tanečnic se ale od původního kroje trochu liší. Ženy nebudou mít spodničky, podle jejichž počtu se dříve poznalo, jak je která bohatá. Také zástěra je o výšivky chudší. Pánové samozřejmě tančí v kalhotách, košili a vestě. Nebude chybět ani klobouk a bílý šátek na krku. Ten také ke kroji patřil.

„Vzkříšení“ poličského kroje vítá ředitelka poličského muzea Pavla Pavlíčková. „Je velmi příjemné nadšení lidí, kteří tak živí kulturní tradice,“ řekla Pavla Pavlíčková. Cení si tohoto kroku o to více, že se nejedná o lidi, kteří se pohybují mezi historickými sbírkami. Kromě tanečníků České besedy z Kamence poličský kroj oblékají děti z folklorního souboru Lubeňáček z Lubné. Ve stylizovaném poličském kroji vystupují podle vedoucí souboru Ludmily Vomáčkové. Navrhla ho Kamila Skopová před deseti lety. „Poličský kroj lidé oblékali asi do roku 1820. Popisovala ho i Teréza Nováková ve svých studiích,“ řekla etnografka Stanislava Cafourková. Od ostatních krojů východních Čech se lišil především vyšívanou zástěrou a sukní.

Česká beseda

Tanečníci České besedy se sejdou na třetím ročníku Festivalu amatérských souborů Pardubického kraje tančící tanec Česká beseda v neděli v areálu Pod Lipou. Představí se jich zde šest. Ze svitavského okresu přijedou zatančit senioři z Poličky a také soubor z Bystrého. Nebude chybět ani společný tanec všech zúčastněných za doprovodu kapely Poličanka. „Ta kvůli nám Českou besedu nacvičila,“ sdělila tanečnice Ludmila Sládková ze Sádku. Tanec Česká beseda má na Poličsku tradici. Historie taneční skupiny z Kamence sahá do roku 1975, kdy tehdejší generace mládeže ve sboru nacvičila na oslavy 85. výročí založení sboru dobrovolných hasičů. V neděli si ji znovu zatančí i jeden kruh, který vystupoval už tehdy. Některým tanečníkům je dnes kolem šedesáti let. „Dát tento jeden kruh dohromady bylo poměrně složité. Ženy by tancovaly, ale mužům se moc nechce,“ shodly se Ludmila Sládková a Miroslava Švandová. Naštěstí se jim některé podařilo přesvědčit. „V kroji se cítím příjemně. Předci ho vymysleli dobře. Tanec Česká beseda zase tak moc složitý není. Začal jsem ho tančit před půl rokem,“ sdělil František Kalvoda ze Sebranic.

Českou besedu tančí čtyři páry. Je to tradiční český salónní tanec, který vznikl na popud Bedřicha Smetany a Jana Nerudy. Ti ho tančili při ukázce v roce 1863 při společenském večeru v Praze.