Kde na vás líčila barevné pentličky vodnice, trpaslíci hledali prince pro spící Sněhurku nebo zoufalá matka otce pro své trochu přerostlé miminko?
Odpověď by vám dal každý, kdo přišel v sobotu prvního března k nám do Sebranic u Litomyšle na masopustní hody. Ty mají v naší vsi dlouholetou tradici, poslední čtyři roky obohacenou o pravou domácí zabíjačku.

Od časného rána se na návsi u kapličky topilo pod kotli. Řezník boural maso a zkušené hospodyně i pomocníci z něj pak připravili zabíjačkové pochoutky. První nedočkavci si tak pro jitrnice, kroupáky, polévku ,,prdelačku" nebo mozeček přišli už v jedenáct hodin. O kvalitě a chuti jídla odpoledne svědčili  jen prázdné hrnce, pánve i pekáče. Mastnota se spláchla pivem. Pro dobrou náladu si sousedé zavdali štamprličku a děti se oblizovaly po koblihách.

O půl druhé za halasného povykování dorazily ke kapličce tolik očekávané maškary. Muzikanti začali zvesela hrát, fašankový starosta získal povolení od starostky obce Lenky Karalové a vládu nad vesnicí tak převzaly maškary. A že se do toho obuly! Kominíci kontrolovali, zda mají lidé řádně vymetené komíny. Cirkusový klaun hledal kamaráda a každému zkoušel červený nos, jestli není náhodou jeho. Lékaři bez hranic zachraňovali lidi i proti jejich vůli a zubař se sestrou prováděli pečlivé prohlídky ústních dutin, a to i za pomoci moderního 3D rentgenu. Lidé se dávali do řeči s bábou, která v nůši na zádech nosila dědka a přísné dechové zkoušce u policistů se podrobil nejeden občan. Kupodivu nikdo jí neprošel!

Ze Soči konečně i k nám dorazili také naši dva biatlonisté, Netrefil a Zabloudil, aby lidem objasnili, v čem tkví tajemství úspěchu našich reprezentantů na olympiádě. Trpaslíci marně hledali pro svoji Sněhurku obětavého prince, který by ji políbil. Možná případného zájemce odradilo, že bylo trpaslíků o něco víc než obvykle. Ono starat se totiž o 16 malých chlapíků by asi dalo zabrat.

Vysloužilý voják vodil na provaze medvěda, který zvláště dámy těšil pevným huňatým objetím. Nejedna slečna i zralá žena šla dvakrát! Chybět nesměla kobyla, kterou měl sedlák kolikrát, co krotit, jak byla bujná. Pečliví prvorepublikoví úředníci pomocí závory vybírali mýto za používání cest i cestiček. Lidé se smáli, tančili, zkrátka dobře se bavili.

Masopustní hody zakončil řezník, který podle tradice porazil kobylu a tím ukončil i celé období masopustního veselí. My ji ale za rok opět přivedeme k životu a zase si na jeden den uděláme legraci nejen z druhých, ale hlavně sami ze sebe. A kdo tomu nevěří, ať k nám příští rok běží!

RADKA KUČEROVÁ