Rakouská režisérka Monika Czernin na zámku Karlova Koruna natáčela dokument o Noře Kinské. Zhostila se i hlavní role. „Na sebe jako na herečku nejsem vůbec přísná. Ani na nikoho ze štábu. Režisér by měl vytvářet dokonalou atmosféru, aby měl každý pocit, že se bez jeho práce film neobejde,“ říká dokumentaristka. Narodila se před 42 lety ve Vídni, kde vystudovala pedagogiku, žurnalistiku a filozofii.

Od mládí se zajímala o historii tehdejších východních zemí. V roce 1989, při revoluci v Československu, pracovala jako televizní reportérka. Poté se věnovala dokumentárnímu filmu a napsala román Žila jsem příliš krátce o své vzdálené tetě Noře Kinské, která pracovala za první světové války jako zdravotní sestra v zajateckých táborech.

„Nejzajímavější bylo dohledávání historických pramenů. Dlouho se zajímám o ruskou revoluci, od které letos uplynulo 90 let. Díky této práci jsem měla možnost setkat se s originálními dokumenty,“ říká Monika Czernin. Nejtěžší scénou v hraném dokumentu prý byly úplně všechny. „Měli jsme ale štěstí na štáb a zejména český kompars. Našli jsme tu zajímavé typy. Jsou tak dobří, že jsme se o ně přetahovali s americkými tvůrci pokračování filmu Letopisy Narnie.

Při scénách sami vymýšleli, jak by se dala obvzláštnit. Důležité je, že všechny naše společná práce nesmírně bavila,“ usmála se režisérka. Také ona by ráda o Noře Kinské natočila koprodukční celovečerní film. „Jde o český příběh, Noru by měla hrát Češka. Jsem přesvědčená o tom, že najdeme perfektní představitelku.“