Archeology tlačí hlavně čas
„Většina současných výzkumů má záchranný charakter, na nějaké dlouhodobé bádání chybí čas a finance. Je třeba rozlišovat dva základní typy. V případě fyzických osob, třeba rodin, které si staví domy, hradí náklady stát, v případě právnických osob pak samotní investoři,“ připomněl hlavní zásadu v archeochologické branži ředitel Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě Jiří Junek. Jak dále zmínil, největší výzkum za poslední roky v již zmiňované Cerekvici nad Loučnou skončil v loňském roce a nálezy z něho jsou uloženy v muzejních sbírkách, kde k nim mají přístup všichni badatelé. Zajímavé objevy byly také prezentovány formou přednášek, a to přímo v místě výzkumu.
„Plánujeme, že bychom dejme tomu v horizontu dvou let chtěli uspořádat výstavu, která by prezentovala současné archeologické dění v regionu a zajímavé objevy s ním spojené. Oblast českomoravského pomezí byla dlouho vnímána jako prostor, kde se v podstatě nic nenachází a archeologové se o něj tím pádem příliš nezajímali. Vědecká činnost byla desítky let naprosto mizivá, teď ale došlo ke zlepšení zásluhou archeologů z Pardubic, Chrudimi, Litomyšle a Vysokého Mýta. A najednou zjišťujeme, že oblast je na nálezy celkem bohatá a že platilo spíše pořekadlo: kde se nic nehledá, tam nic není. Náš pracovník se zabývá především pravěkou archeologií – neolitem a paleolitem, zajímá se o problematiku germánů a keltů,“ podotkl ještě ředitel vysokomýtského muzea.
Detektor pomáhá, ale i škodí
Několik cenných postřehů přinesl do celé problematiky přímo archeolog vysokomýtského muzea David Vích, absolvent hradecké pedagogické fakulty a archeologické fakulty Univerzity Karlovy: „V porovnání s ostatními regiony tady není archeologická činnost příliš intenzivní, přímou úměrou to souvisí s ne tak velkým stavebním ´boomem´. Náplní mé práce jsou hlavně drobnější akce, nejvíce jich bylo přímo v historicky významném Vysokém Mýtě, dále Cerekvici nad Loučnou či České Třebové. Nechybí ani povrchová prospekce, jednoduše řečeno běhání po polích, protože po orbách se často nalezne množství kamenné industrie, jež se narozdíl třeba od keramiky nerozpadne v ornici.“
A jaká úskalí a nebezpečí číhají v současnosti na odborníky v poněkud opomíjené historické vědě? Jsou to trochu paradoxně moderní technologie, jež pomáhají nejen odborníkům, ale také amatérským badatelům a lidem, kteří jsou vedeni pouze touhou po zisku. „Archeologům mizí kvůli detektorům celá řada věcí – kamenné nástroje, mince, bronzové depoty, to všechno si odnášejí lidé, kteří na to nemají právo. Podle mého odhadu nám ročně unikne několik desítek, možná ale i stovek cenných předmětů. Zákon absolutně nemotivuje amatérské hledače, aby nálezy odevzdávali,“ posteskl si David Vích na závěr.

Jan Pokorný