Festival zahájil v pátek 14. května pietní akt u hrobu Bohuslava Martinů. Poté si hudebníci vychutnali slavnostní koncert jedinečného klavírního spojení manželů Renaty a Igora Ardaševových.

Ovšem kromě koncertů nechybí na letošním programu Martinů festu ani výstavy. O víkendu začaly hned dvě. Ta v Tylově domě je věnována dvousetletému výročí založení Pražské konzervatoře. V Centru Bohuslava Martinů zahájil v sobotu výstavu Zrzavý Martinů Jaroslav Mihule. „Spojení hudby a výtvarného umění je velice vhodné. Skladatel Bohuslav Martinů a malíř Jan Zrzavý je šťastná paralela v českém umění. Nejde jen o souběh dvou životů,“ domnívá se Jaroslav Mihule.

Martinů fest, stejně jako obě výstavy, pokračuje v Poličce tento týden. V úterý vystoupí v Tylově domě mužské vokální kvarteto s barytonistou Tomášem Králem

V opačných rolích malíř Zrzavý a hudebník Martinů

Malíř Jan Zrzavý měl blízko k hudbě a jeho blízký přítel skladatel Bohuslav Martinů zase velmi dobře kreslil. Známé umělce v opačných rolích představuje výstava Zrzavý Martinů, která začala v poličském Centru Bohuslava Martinů v sobotu 15. května. Zahájil ji přední český znalec života a díla Bohuslava Martinů a pamětník Jana Zrzavého profesor Jaroslav Mihule.

Oba muži měli mnoho společného a osud je také nakonec svedl dohromady. Bohuslav Martinů a Jan Zrzavý nedokončili střední školu. Budoucího skladatele propustili „pro nenapravitelnou nedbalost“ z konzervatoře a nikdy ji nedokončil. Zrzavý byl po dvou letech vyloučen z uměleckoprů­myslové školy, čtyřikrát se pokoušel o přijetí na Akademii, ale marně. Oba se poprvé setkali až v meziválečné Paříži, která jim na několik let poskytla společný domov. Čeští umělci se v hlavním městě Francie často setkávali, trávili spolu mnoho času a vzájemně se podporovali. Bohuslav a Charlotte Martinů, kterým byl Zrzavý na svatbě za svědka, ho považovali téměř za člena své rodiny. „Zrzavý byl velkým milovníkem hudby a vytvořil řadu scénických a kostýmových návrhů pro operní inscenace Národního divadla. Martinů měl naopak výtvarné nadání, které dokládá početný soubor jeho autokarikatur,“ uvedla Radka Marková z poličského muzea.

Po vypuknutí druhé světové války se oba významní představitelé české meziválečné avantgardy museli potýkat s oficiálním nepřijetím svého díla. Jejich dílo bylo nacisty zakázáno a ani po válce se doma netěšilo velké přízni, protože nevyhovovalo kulturní doktríně socialistického realismu. Přátelé se po emigraci Bohuslava Martinů z Paříže už nikdy nesetkali. V sedmdesátých letech minulého století se jen Zrzavý setkal se skladatelovou vdovou Charlottou při zakládání Společnosti Bohuslava Martinů v Praze.

Výstava je doplněna o dvě samostatné části. V jedné jsou vystaveny Zrzavého drobné grafiky z tematicky spřízněného období jeho tvorby. Pro dětské návštěvníky je pak připravena interaktivní část Pojďte si hrát s panem malířem. Výstava, která doprovází letošní Martinů fest, končí 25. července.

(syh, čtk)