Představuje díla členek Spolku patchworku Litomyšl i několik art quiltů jejich Holandských kolegyň. Zaplněné místnosti během vernisáže daly tušit, že šití je velkou zálibou převážně mnoha žen. S předsedkyní  spolku, KLÁROU BERÁNKOVOU, jsme si o patchworku popovídali.

Co je podstatou patchworku?
Pokud použijeme přesný překlad slova patchwork: záplatování. To je podstata vzniku patchworku. Samotné záplatování. Dnes bychom použili spíš pojem sešívání kousků látek. V Čechách se používá slovo patchwork trochu nesprávně. Platí, že patchwork jsou jen sešité látky do většího celku, takzvaný top. Správné slovo pro  vzniklý výrobek, jako je deka či tapiserie, by mělo být quilt. Ten musí splňovat určitá pravidla. Použije se top, jako mezivrstva, pak nějaký druh rouna nebo výplně a spodní látka. Celý výrobek se prošívá na stroji, nebo ručně. Výsledek je zmiňovaný quilt.

Snažíte se tradice patchworku držet i v rámci činností spolku, nebo jdete moderní cestou?
Nejlepší je, myslím si, kombinace obou směrů. Tradiční vzory, kterých je nekonečně mnoho, občas prostřídáme s moderními technikami. Tradiční quilty jsou více účelové. Moderní art quilt je vhodný spíše k výstavám a dekoračním účelům.

A co vy sama? Je Vám bližší tradiční patchwork, nebo jeho moderní pojetí?
Více se zabývám tradičními technikami, ale občasný výlet do moderního proudu je pro mě zpestřením.

Šijete raději „co dům dá" nebo látky důkladně vybíráte a na jednotlivé výrobky nakupujete? Případně odkud?
To prošlo velkým vývojem. Před několika lety jsme látky sháněly pracně. Textilní průmysl v Čechách v podstatě už neexistuje.  Takže jsme byly vděčné za nálezy z půdy a těch pár vzorů, které se daly v našich obchodech sehnat. Později jsme začaly objednávat látky ze specializovaných obchodů v Americe. To byla skutečná euforie. Krásná kvalita, vzory, o kterých se nám předtím jen zdálo. Za posledních několik let už je v Čechách trh dobře zásoben. Vzhledem k současným cenám metráže se učíme nekupovat zbytečně mnoho látky, ale jen potřebné množství na určitý quilt.

Co všechno lze z kousků látek ušít? Respektive je něco, co nelze?
Tak to opravdu nedokážu zodpovědět. Myslím, že lze ušít snad všechno.

Kde myslíte, že se vzala záliba českých žen záplatovat?
Záliba v ručním tvoření je oblíbená u žen asi všude na světě. Možná si v Čechách ženy nahrazují tu potřebu pletení a šití oblečení, které nebylo k sehnání za totality.

Kde se vzala u vás? Jak jste se k patchworku dostala?
K patchworku mě přivedla má kolegyně. Pochází z Litomyšle a patchworkem se zabývala už několik let. Setkávání se na dílnách a šití doma ve volných chvílích je pro mě relaxace.

Preferujete ruční šití, nebo na stroji?
Já preferuji strojové šití. Mám náročné povolání na ruce, a tak je musím trochu chránit.

Kdo jsou členky litomyšlského patchworku? Na vernisáži jste zmínila, že zdaleka nejsou všechny členky z Litomyšle nebo blízkého okolí.
Jsou to ženy, které byly u vzniku spolku a setkávaly se už dlouho před jeho založením. Stále k nám přicházejí nové nadšenkyně.  Na naše šicí dílny jezdí děvčata z okolí Litomyšle, ale také až z Brna.

Proč si myslíte, že jsou některé ženy ochotné dojíždět za spolkem do Litomyšle místo toho, aby si našly nějaký ve svém okolí?
Některé naše členky jsou i v jiných spolcích. Každý spolek funguje trochu jinak a je zaměřen jiným směrem.

Co obnáší být předsedkyní takového spolku?
Někdy jsou to starosti a umění kompromisu. Pak přichází radost, když se povede nějaká výstava, nebo uspořádáme zájezd na mezinárodní výstavu do Francie. Ale také to stojí trochu starostí a někdy i rozepří.

Jak často se scházíte?
Na dílnách se scházíme každý měsíc a nepravidelně při společných aktivitách mimo půdu školy, kde nám poskytují zázemí.

Kde berete stále nové inspirace na výrobky?
Inspiraci získáváme převážně z časopisů, knih a z internetu. Ale hlavně jsou to návštěvy výstav s mezinárodní účastí.

Přibližte trochu přátelství s patchworkářkami z Rodenu.
S kolegyněmi z Rodenu udržujeme pravidelný kontakt a předáváme si zkušenosti a nápady. Také občas společně vystavujeme v Litomyšli i v Rodenu.

V čem se liší patchwork z Litomyšle a z Rodenu?
My stále ještě zásobujeme přátele a rodinu praktickými dárky, jako jsou polštářky, deky a hračky. Ženy z Rodenu mají větší zálibu v tapiseriích a celkově v art quiltu.

Čeho, co jste ušila, si nejvíc vážíte?
Nemám nijak velké citové vazby k mým výrobkům. Snad jen u jedné tapiserie mě potěšilo, když mi napsal velice známý Američan, zabývající se patchworkem, Ricky Tims.  Viděl mou variantu šitou podle jeho knihy. Pak jsme si ještě vyměnili několik e-mailů. Dokonce znal Litomyšl. Je totiž také vášnivý muzikant.

Které dílo vám trvalo nejdéle?
Některé kolegyně šijí ručně, a pak může výrobek o velikosti deky trvat i měsíce a roky. Já myslím, že můj quilt trval nejdéle tři měsíce.

Patchwork má dlouhou historii, prošel si jakýmsi znovuobjevením. Má podle vás před sebou i dlouhou budoucnost?
Stále více lidí nachází zálibu v této technice. Předpokládám, že nás to jen tak neopustí a že budeme toto umění předávat dalším generacím.

Čtěte také: Cesty litomyšlský patchwork postupně dovedly až k velké výstavě v domě U Rytířů