Na stole má upečenou sladkou hnědou dobrotu v podobě vajíček, kytiček i srdíček. Aby se všem líbila a možná i více chutnala, zdobí jí bílkovou polevou. Alena Kollmannová z medových perníčků vytváří malá umělecká díla. A jak se k této práci vůbec dostala? „Ke zdobení perníků jsem se dostala už jako dítě. Vždycky jsem se mamince a babičce koukala pod ruce. Pak jsem to zkoušela a začalo mě to bavit," říká Alena Kollmannová. Hledala také správný recept na těsto, až našla ten pravý.

Jako malíř
Tak jako malíři používají štětec a barvy, právě tak zručně tato šikovná perníkářka maluje po pernících zdobítkem s bílkovou polevou. Inspirací jsou pro ni časopisy. „Ale nakreslím na ně to, co mi přijde na mysl. Záleží také na tom, k jaké jsou příležitosti. Na Velikonoce jsou barevnější, třeba i s kytičkou. Vánoční perníčky zdobím zásadně bílou polevou," popisuje Alena Kollmannová. Stovky perníků ve tvaru srdce napekla a nazdobila také na svatby. Na ty použila jemný mřížkový motiv, který doplnila monogramem snoubenců.

Na velikonoční dílničku, kde učila především děti, jak si mohou ozdobit perník, si na sebe oblékla nádherný dobový kroj. „Je to kroj poličského panství. Přišla jsem k němu úplně náhodou," říká Alena Kollmannová. Dlouhou dobu o něm pouze snila. Věděla, že v Poličce by ho někdo mohl mít. „Blesklo mi hlavou, že bych mohla zkusit štěstí na internetu," vzpomíná krojovaná perníkářka. A štěstí se na ni skutečně usmálo. „Když jsem našla inzerát na prodej poličského kroje, požádala jsem o fotku. Paní mi poslala snímek asi sto let starý, asi své pratety nebo prababičky," říká Alena Kollmannová. Byla přesvědčená, že to je ten, po kterém celá léta toužila.

S majitelkou kroje si vyměnila pár e-mailů. „Když se dozvěděla, že chci kroj nosit, tak se rozhodla, že mi ho věnuje," míní perníkářka. Poličský kroj je velmi zachovalý a jeho nové majitelce velmi sluší. „V kroji se cítím velice dobře. Vůbec se za něj nestydím. Mám kamarádku na Slovácku, tam se kroje nosí běžně. Babičky v nich chodí i ve všední den. Kroje se tam dědí z generace na generaci," dodává Alena Kollmannová.