Dovolte mi se nad touto skutečností trochu zamyslet. Vánoční příběh nás naučil, že život jsme dostali zdarma a je pouze na nás, jak s ním naložíme a jak s ním naloží ti, kteří nás do něho uvedli. A můžeme dokonce říci, že jsme si vzájemně darem, když jsme jeden pro druhého. Všimněme si, jak se kruh obdarovávaných rozšiřuje. Štědrý večer věnujeme svým nejbližším, Silvestr svým přátelům a známým a Tři krále tomu neširšímu okruhu, totiž všem potřebným. Jsem šťastný, že křesťané vzali Tři krále pod svou záštitu. Vždyť neustále naslouchají imperativům: „Jak můžeš říkat, že miluješ Boha, kterého nevidíš, když nemiluješ bratra, kterého vidíš.“ Nebo: „Měl jsem žízeň a dali jste mi napít, měl jsem hlad a dali jste mi najíst, byl jsem nemocný a navštívili jste mě …“

Nebojme se otevřít dveře koledníkům. Oni nám chtějí především popřát krásný, radostný a požehnaný rok, chtějí nás obdarovat a požehnat veřeje našich domovů: K+M+B čili Kristus Mansionem Benedicat čili Kristus ať požehná tento dům.

Petr Šabaka, vojenský kaplan z Moravské Třebové