VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak a proč se dnes píší dějiny obcí

Jevíčsko - Jevíčko, Vranová Lhota a Chornice: Letošní oslavy obecních výročí přinesly také několik knižních publikací. Zájemci o regionální historii by je neměli přehlédnout.

21.11.2008
SDÍLEJ:

ilustrační fotoFoto: archiv

Jednoznačně nejbohatší žeň sklidili v Jevíčku, které si letos připomínalo sedm set padesát let od první písemné zmínky. Tři vydané a jedna připravovaná publikace, stejně jako příklady dvou dalších obcí, ukazují, že vydávání knih s regionálně historickou tematikou není otázkou peněz, ale pochopení, že jde o účinný prostředek k utváření a upevňování lokálních kolektivních identit.

Poválečný vývoj Malé Hané

Stojí za pozornost, že současná vlna vydávání tohoto typu publikací, které vycházejí zpravidla při příležitosti kulatých obecních výročí, zasáhla výhradně oblast Malé Hané. Čím si to vysvětlit? Zdá se, že to může souviset s poválečným vývojem. Jevíčsko totiž, na rozdíl od severně položených sousedních oblastí osídlených do té doby německým etnikem, nebylo postiženo odsunem, při němž došlo k totální výměně obyvatelstva.
Nově příchozí osídlenci, kteří sem směřovali z českého vnitrozemím se nutně museli cítit vykořeněni. Neznali krajinu, historii, památky ani tradice a neměli ani mnoho možností jak se s nimi seznámit. Vzhledem k tomu, že některé obce bývalého Hřebečska byly až z devadesáti devíti procent osídleny Němci, nezůstal v nich po hromadném odsunu nikdo, kdo by mohl nově přichozím Čechům tyto tradice zprostředkovat.

Zůstalo jen několik vlastivědných publikací, které však, jako produkt německého regionálního dějepisectví, dlouho nebyly využívány. Na vině byl intenzivní poválečný odpor ke všemu německému, podporovaný státní a stranickou propagandou, na jedné straně a jazyková bariéra (s tím, jak se vytrácel bilingvismus) na druhé straně.

Přesto se našly výjimky. První český ředitel moravskotřebovského muzea Rudolf Hikl stihl, právě díky opoře v předválečné německy psané literatuře, za dva roky svého krátkodobého pobytu sepsat dodnes čtené a oceňované dílo. Jen na okraj dodáváme, že po roce 1989 se tento vztah, kdy bylo naopak z často více než sto let starých německých vlastivědných publikací bezostyšně nekriticky opisováno, převrátil vzhůru nohama.

Tři knihy o Jevíčku

Zastavme se nejprve u Jevíčka. Ze tří již vydaných publikací jde ve dvou případech o reedice starších prací Benjamina Popelky a Jaroslava Mackerleho, třetí knížka je dílem publikačně pilného amatérského badatele Jana Suchomela. Popelkovu knihu, která vyšla poprvé v roce 1912, již dnes, až na výjimky, nelze číst jako literaturu, ale jako obraz doby. Některé její pasáže byly navíc problematické už v době, kdy kniha vyšla. Autor ji totiž nestihl dokončit, po jeho smrti zůstaly nedopsané celé dlouhé pasáže, které se bohužel týkaly zejména Jevíčka. Knihu po dohodě s redakcí dokončil Popelkův syn, který si s tím však hlavu nelámal. Scházející části nahradil, i s chybami, překladem z německy psané vlastivědy Moravskotřebovského okresu.
Pro druhou knihu, kterou je Mackerlův Letopis města Jevíčka, nic podobného neplatí. Přestože od jejího prvního vydání uplynulo v letošním roce přesně padesát let, neztratila ze své hodnoty téměř nic. Platí to hlavně pro vývoj od šestnáctého století dále, který autor zpracoval na základě důkladného studia originálních materiálů z městského archivu. Publikace, která by Mackerleho monografii antikvovala, dosud sepsána nebyla. Poslední prací, o níž byla řeč, je soubor tematicky různorodých, populárně laděných článků k dějinám Jevíčka, které Jan Suchomel již zčásti publikoval v místním tisku. Snad ještě letos by měla vyjít práce dalšího místního badatele Františka Plecha, který pro město připravil textovou část městského prohlídkového okruhu.

Když Třebůvka unášela čas

Knižní zpracování dějin obce si ke svému výročí s předstihem nadělili i ve Vranové Lhotě. Oproti Jevíčku však jde o nové zpracování. Ani zde však autor, publicista Oldřich Koudelka, nestavěl na zelené louce, což s sebou bohužel přineslo i převzetí některých dnes již překonaných interpretací. V souvislosti s pochybnostmi o oprávněnosti výročí už o nich byla řeč. Při zpracování starších období čerpal autor především z prací Františka Hekeleho a Viktora Stoupala.

Odborná polemika, přestože by neměla být od reflexe práce laickou veřejností oddělena, je jedna strana mince. Jiná věc je, co tato publikace přináší těm, kteří v obci žijí a události zaznamenané na jejích stránkách posuzují očima kolektivní, rodinné i osobní paměti. A v tomto směru plní Koudelkova populárně historická práce, poeticky nazvaná Když Třebůvka unášela čas, svoji roli dobře.

Dějiny obce Chornice

Oldřich Koudelka je autorem i poslední publikace, o níž se chceme zmínit. Opět se jedná o jubilejní publikaci, kterou si při příležitosti sedmisetpadesátiletého výročí v letošním roce vydali v Chornicích. Stejně jako v předchozím případě tu autor navazuje na své předchůdce, především Františka Kouřila, a připojuje výklad novějších období. Chornice však představují, oproti tomu, co bylo řečeno v úvodu, přece jen jistou výjimku. Obec sice leží na hranicích Malé Hané, přesto svou minulostí patří jednoznačně k Hřebečsku.
Před první světovou válkou byla z devadesáti šesti procent osídlena Němci, které po roce 1945 stihl stejný osud jako většinu jejich hřebečských sousedů. Po roce 1918 se v obci utvořila česká menšina, která do roku 1930 vzrostla na čtvrtinu všech obyvatel. A s tím souvisel i zvýšený zájem o historii obce v poválečném období mezi českými novousedlíky.

Nezastupitelná role místních historiků

Ještě jedna věc stojí v souvislosti s dějinami obcí za zmínku. Je to nezastupitelná role místních amatérských historiků a kronikářů. I v tom se projevuje rozdíl mezi kontinuálně osídlenou Malou Hanou a vysídleným a znovuosídleným Moravskotřebovskem.
Téměř v každé malohanácké obci se najde někdo, kdo se místní historií zabývá. Bylo tomu tak i v německých obcích bývalého Hřebečska. Jenže po odsunu nezůstalo z této někdy dosti dlouhé tradice nic. A v tom je i jedna z příčin současného stavu. Nejenže obecní samosprávy bývalých německých obcí dnešního Moravskotřebovska neusilují o nové zpracování dějin obce, ale většinou ani nemají nikoho, kdo by v obyvatelích zájem o místní historii probouzel a podněcoval.

A nejen to. Ukazují, že tím to pro ně nekončí, že jsou pro posílení historického vědomí a zachovaní lokální kultury a tradic ochotni něco udělat. Finanční prostředky, které všechny tři obce na zpracování a vydání uvedených knih vynaložily, jistě nebyly zanedbatelné a mohly být, tak jak se to dosud v řadě míst děje, utopeny v něčem zdánlivě ekonomicky přínosnějším.
Jenže všechno se penězi poměřovat nedá, jsou i jiné hodnoty, které stojí za to udržovat a rozvíjet. Třeba si to časem uvědomí i někdejší německé obce bývalého Hřebečska.

JIŘÍ ŠMERAL, historik a univerzitní učitel FF UP v Olomouci

21.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Černý led v kopci může způsobit, že auta kloužou zcela neovladatelně.
AUTOMIX.CZ

Víte, co je černý led? Poradíme, jak ho poznat a jak se s ním vypořádat

Replika zvonu Panna Marie.

Poslední zvonky k dispozici

V Třebařově se zpívalo u mlýna a akvaduktu

Třebařov – Akce Česko zpívá koledy proběhla letos v obci poprvé, ale rovnou se zařadila mezi aspiranty na zápis do knihy rekordů jako jedno z nejunikátnějších míst. Zatímco většinou se zpívalo u vánočních stromů na náměstích a návsích, v Třebařově se sešli u jednoho z nejstarších mlýnů na našem území. A jen pár metrů odtud se nachází další historický unikát – nejstarší akvadukt v Česku.

OBRAZEM: Koledy s Deníkem se zpívaly i na Svitavsku

Svitavsko – Nejen v Březové nad Svitavou, ale také v Brněnci, Rychnově na Moravě, Třebařově a Kamenci u Poličky se letos lidé připojili k celostátní akci Česko zpívá koledy. 

Kam za sportem, Svitavsko, 15. – 17. prosince

Svitavy – Přehled sportovních akcí a utkání ve svitavském regionu o nadcházejícím víkendu.

Pojištění dětí? Jde o nadstandard, důležitější je pojištění rodičů

Odpověď na otázku, zda se může vyplatit pojištění dítěte, dávají podle finančního poradce společnosti Partners Václava Valáška příklady z praxe. Dětské pojištění dává smysl především za podmínky pojištění vážných zdravotních komplikací, jako jsou trvalé následky úrazu nebo diagnóza závažného onemocnění.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT