Wagner se pro svou náročnost a délku oper nehrává u nás často. V Litomyšli zazněl Tannhäuser koncertně v roce 2005, průřez Lohengrinem v roce 2011. Bludný Holanďan je tak jeho jediným dílem, které litomyšlské publikum v jevištní podobě přijalo.

Obecenstva bylo však plno. Diváci stáli i na horních arkádách. Severská balada, tak trochu ze světa pohádek, vyzněla nakonec příznivě. Brněnská inscenace měla premiéru v září minulého roku k Wagnerovu dvojímu kulatému výročí. Orchestr dirigoval Jakub Klecker, režii měl Roman Polák.
V prvním jednání má na jevišti zakotvit Holanďanova loď, v poslední pražském provedení v letech 1983-1990 ve skutečné podobě. V Litomyšli byla ovšem nahrazena třemi neustále se vlnícími mohutnými praktikábly, znázorňujícími mořský příboj. Některé režijní postupy vyzněly poněkud nelogicky, uveďme jen dva příklady. Jiří Sulženko v roli Dalanda musel po jevišti neustále vláčet svoje kufry, což snad mělo dokumentovat kapitánovu údajnou hamižnost . A při jediné árii kormidelníka byl Petr Levíček nucen i za zpěvu šplhat po lodním stožáru. Jinak byl však příběh režijně dobře vyřešen, zejména jeho až dojemný závěr, kdy hlavní dvě postavy Holanďan a Senta podle předpisu autora zakončily operu alegorickou zjasněností.

Do hlavní role se podařilo získat amerického basbarytonistu Kevina Shorta, který zpívá po celém světě díky rozsahu svého mohutného hlasu basové i barytonové role (např. Zachariáš z Nabucca, Mefisto, Sparafucile nebo naproti tomu Amonasro z Aidy). Tuto svoji životní roli v brněnské inscenaci alternuje náš Richard Haan, přemožitel Lamanšského průlivu. Do Litomyšle však tentokrát obsazen nebyl.

Roli Senty výtečně ztvárnila Maida Hundeling, pěvkyně původem z Tuniska. Tenorovou úlohu Sentina nápadníka Erika vytvořil Ivan Choupenitch, který od roku 1990 žije a zpívá trvale u nás. Mimochodem jeho mladý syn Alexander se „nepotatil", je jedním z nejlepších našich šermířů.

Zpět ale k opeře. Nutno říci, že inscenace Wagnerova Bludného Holanďana byla dobrým tahem festivalové dramaturgie a měla rozhodně úspěch. Bylo to prostě zase něco zcela jiného.

ZDENĚK VANDAS