Jakobín nedohrán, historie se po 35 letech opakovala

V roce 1977 byl na programu Smetanovy Litomyšle dvakrát Jakobín Antonína Dvořáka. První představení proběhlo bez problémů, to druhé bylo v závěru prvního jednání pro déšť předčasně ukončeno. Po pětatřiceti letech k tomu došlo přesně v témže místě znovu a nepomohlo ani zastřešení zámeckého nádvoří. Hrálo se nejprve i za deště, prudký poryv větru však poškodil plachtu, která je součástí zastřešující konstrukce a vodní příval spadl do hlediště. Představení muselo být pochopitelně přerušeno a posléze i ukončeno. Inscenace, která měla v pražském Národním divadle premiéru vloni na podzim se přitom setkala s neobyčejným ohlasem u diváků i u kritiky. V Litomyšli se v hlavních rolích představili Roman Janál (Bohuš), Maria Kobielska (Julie), Luděk Vele (purkrabí Filip). Ti a další neměli bohužel možnost prezentovat se v dalším ději, který by jinak přinesl parádní hudební čísla včetně nádherného dětského sboru ve druhém jednání. S vedením divadla se jedná o zařazení této inscenace do příštího ročníku, která snad bude mít za rok větší štěstí na rozmary počasí.

Marie Fajtová byla skvostnou Violettou

Druhé představení pražského Národního divadla proběhlo den po nešťastném Jakobínu bez problémů. Na programu byla operní trvalka, Verdiho La Traviata. Jedná se o jednu z nejlepších současných inscenací souboru, hraje se v Praze už čtrnáctou sezonu a v Litomyšli jsme ji viděli již v roce 2005. Tehdejší trojici hlavních představitelů Natalja Melnik Valentin Prolat Ivan Kusnjer vystřídala nová garnitura a ta podala vynikající výkony. Na jevišti jednoznačně kralovala mladá sopranistka Marie Fajtová. Pěvecky i hereckým ztvárněním strhla publikum k nadšeným ovacím. Však také je to její parádní role, pro níž má všechny dispozice včetně atraktivního zjevu. Ač byl původně ohlášen pro roli otce Germonta Kusnjer, zpíval ho Roman Janál. Postava mu sedla ještě lépe než den předtím postava Bohuše v Jakobínu, kterou ovšem nemohl předvést celou. Dlouhý duet s Violettou ve druhém dějství byl ozdobou představení. V roli Alfréda vystoupil s úspěchem slovenský tenorista Tomáš Juhás. Přičemž ovšem mnozí diváci přišli na oblíbeného Aleše Brisceina, který roli v této inscenaci také zpívá. Ten byl však ve stejném termínu angažován do titulní role Wagnerova Lohengrina na festivalu Tiroler Festpiele v rakouském Erlu. A podle posledních zpráv se jeho vystoupení setkalo s velkým ohlasem.

Litomyšlská Traviata rozhodně výrazně obohatila Smetanovu Litomyšl, Verdi nikdy nezklame, když se dobře zahraje. A tomu tak bylo tentokrát zcela bez výhrad.

Dělové rány za Smetanovou Litomyšlí

Neděle 8. července 2012, dvacátá hodina večerní. V Litomyšli se ozvaly dělové salvy. Byly součástí Čajkovského slavnostní předehry 1812, která uzavřela festival Smetanova Litomyšl. Pálila společnost přátelů dělostřelby z Jihlavy, po celý večer hrál Symfonický orchestr Českého rozhlasu za řízení věhlasného Libora Peška.

Koncert byl nazván Největší symfonické maličkosti a to zcela právem. Zazněly skutečné orchestrální lahůdky, namátkou Humoreska Antonína Dvořáka, Píseň lásky Josefa Suka, Šavlový tance z baletu Gajané Arama Chačaturjana, Espaňa Emanuela Chabriera. Také jedna operní věc Skočná z Prodané nevěsty Bedřicha Smetany. A tak dále, nakonec populární přídavek, korespondující i s tou dělostřelbou populární Radeckého marš.

A 54. ročník Mezinárodního festivalu tentokrát skutečně převážně operního, což je chvályhodné se stal minulostí.

ZDENĚK VANDAS, Litomyšl