Osudy zámku jsou úzce provázány především s osobnostmi Ladislava Velena ze Žerotína a Ladislava z Boskovic, významnými postavami českých kulturních dějin. Především působení Ladislava z Boskovic v Moravské Třebové na sklonku 15. a 16. století je zcela zásadní.

Tento příslušník mocného boskovického rodu byl důležitým protagonistou humanismu a renesance v českých zemích. Jeho bohatá knihovna je sice rozptýlená, ale na zámku jsou stále přítomny stopy jeho aktivit. Zejména portál zámku z roku 1492, jedna z prvních renesančních památek v českých zemí vůbec, je dokladem pronikání renesanční výtvarné kultury do střední Evropy. Právě toto období, které tvoří jednu z nejslavnějším kapitol historie Moravské Třebové, je po zásluze představeno v části zámecké expozice nazvané Humanismus a renesance v Moravské Třebové.

Ze mnoha exponátů je možno upozornit na exkluzivní kamenné reliéfy s portréty Ladislava z Boskovic a jeho ženy Magdaleny z Dubé, bruselskou tapisérii objednanou Ladislavem z Boskovic, úmrtní portrét Jana z Boskovic od bruggského malíře Pietro de Petriho a mnohé další.

Některé z těchto vystavených exponátů pocházejí ještě ze sbírek shromážděných v muzeu Ludwiga V. Holzmeistra, významného mecenáše, díky kterému vůbec moravskotřebovské muzeum vzniklo. Do kmenového fondu této sbírky patří i epitaf rodiny Zachariáše Schartena s Oplakáváním, Bohem Otcem a Duchem svatým z roku 1582, který je vystaven právě v této expozici. Znalci uměleckých dějin Moravské Třebové jistě ví, že jednou z výjimečných památek města byl soubor pozdně renesančních a raně barokních epitafů chovaných při hřbitovním kostele sv. Kříže na Křížovém Vrchu.

Tyto epitafy objednávané bohatými moravskotřebovskými měšťany byly typickými renesančními památníky, které se skládaly z obrazu náboženského výjevu (nejčastěji Zmrtvýchvstání Krista, jako symbol vzkříšení a vítězství křesťana nad smrtí), textu informujícího o zemřelém a jeho portrétu, případně zobrazení i širší objednavatelovi rodiny. Smyslem těchto památek bylo tedy uchovávat „věčnou“ památku na zemřelé, často také reprezentovaly jejich bohatství a postavení, stejně jako náboženské přesvědčení. Právě tento soubor epitafů při kostele sv. Kříže byl unikátní památkou.

Bohužel fatálním opomenutím církevního majitele byla vandalsky devastována a dnes je v podstatě nenávratně zničena. Jediným celistvě zachovaným malovaným epitafem z tohoto souboru je právě památník bohatého třebovského měšťana Zachariase Schartena, jenž jej v roce 1582 na památku své zemřelé manžely Juliany a dvou dětí, Fridricha a Kathariny. Tato památka je také výjimečná tím, že je signovaná malířem Georgem Fitzem, který pocházel z Trutnova a posléze se usadil ve Třebové, kde v roce 1609 zemřel.

Tento epitaf byl spolu s dalším jedinečným obrazem ze zámecké expozice – posmrtným portrétem Jana z Boskovic od jeho dvorského malíře Pietro de Petriho z roku 1589 – jednoznačně vybrán právě pro svůj jedinečný charakter jako součást souboru českých a moravských epitafů, které budou prezentovány na výstavě „Ku věčné památce. Renesanční malované epitafy v českých zemích“, kterou připravuje Arcidiecézní muzeum v Olomouci v termínu od 17. 5. – 26. 8. 2007. V této expozici bude vystaveno téměř třicet renesančních epitafů z Čech a Moravy a spolu s doprovodným katalogem to bude vůbec první monografické zpracování tohoto pozoruhodného výtvarného i kulturního fenoménu. Městské muzeum v Moravské Třebové a jeho zámecké expozici jsme tak vděční, že i během letní sezóny laskavě svolilo k zapůjčení těchto památek, které jsou z těch nejcennějších předmětů v této zajímavé expozici.