Třebaže se významného jubilea nedožil (zemřel 2.února 1997), patřil k velikánům Moravské Třebové. Je po něm pojmenována i jedna z nových ulic v jihozápadním cípu města.

Kulturně politickým cílem pojmenování je vždy taková volba názvu, jež by odpovídala hodnotám a idejím, které daná doba pokládá za cenné a o nichž předpokládá, že je budou respektovat i příští pokolení. Ulice Dr. Loubala připomíná charismatického a všestranného člověka, který se ve městě pohyboval. Připomeňme si jeho curriculum vitae.

Ladislav Loubal pochází z Nového Mesta nad Váhom z učitelské rodiny. Po válce vystudoval medicínu na Masarykově univerzitě v Brně a po atestaci v oboru neurologie působil v Tišnově a Uherském Hradišti.

Do Moravské Třebové přišel v roce 1954. Ve svých tehdejších třiceti letech se zde stal nejmladším primářem v republice. Přednostou zdejší neurologie zůstal až do odchodu do důchodu, poté ještě působil jako praktický lékař v Domově důchodců a Léčebně dlouhodobě nemocných.

Doktor Ladislav Loubal se už od mládí zajímal především o výtvarné umění a historii. I proto je jeho osobnost kulturní veřejnosti města známa v souvislosti se sběratelstvím ex libris a grafiky vůbec. V Moravské Třebové pomáhal organizovat výtvarné výstavy využíval přitom jednak svou sbírku a také četné kontakty a přátelské vztahy s předními výtvarníky zvučných jmen (Born, Čechová, Bouda, Jiřincová, Janeček, Kábrt, Lhoták, Tichý, Váchal, Liesler aj.) přičemž především většinu výstav sám zasvěceně uváděl.

Svůj zájem o historii, zejména o umělecké památky, také uplatňoval ku prospěchu města. Dlouhodobě působil v Komisi památkové péče (KPP), byl jejím předsedou (1971 – 1974; 1978 – 1990). Publikoval stovky časopiseckých a novinových článků s regionálně-historickou tématikou. Touto, ale také průvodcovskou činností přibližoval moravskotřebovské umělecké památky nejširší veřejnosti i návštěvníkům města a dalším zájemcům o jeho minulost. V letech 1995 – 1996 působil jako městský kronikář.

Doktor Loubal byl rovněž dlouholetým spolupracovníkem muzea. V roce 1968 spoluzakládal tehdejší Vlastivědné listy a stal se jedním z hlavních přispěvatelů. Po jejich obnovení pod názvem Moravskotřebovské vlastivědné listy v roce 1995 se opět stal aktivním členem redakční rady i přispěvatelem. Byl autorem textů drobných publikací věnovaných památkám Moravskotřebovska a Hřebečka Poslední jeho prací bylo historické pojednání „Hřebečské baroko" (1996).

Ladislav Loubal je pochován na hřbitově v České Třebové. Hrob zdobí socha jeho přítele, sochaře Olbrama Zoubka.

FRANTIŠEK MATOUŠEK