Místní ochotnický spolek hraje divadlo téměř osmdesát let. Herecké nadání se v obci dědí z generace na generaci. Dnešní divadelníci působí v Lidovém domě.

Historie brněneckých divadelníků sahá daleko. „Dávno před tím, než byl otevřený Lidový dům, se hrávalo po domech na Podlesí a v Moravské Chrastové,“ uvedla Milada Pavlasová, vedoucí Divadelního souboru Eduarda Vojana. Společenské akce se konaly také v pohostinství na Podlesí. Tam bylo středisko, kde odborově organizovaní dělníci pořádali své schůze, které doplňoval kulturní program ze scének, kupletů a zpěvů.

Z kasina divadlo

Když továrník Bader, bývalý majitel nynější textilní továrny v Moravské Chrastové, zveřejnil, že prodá úřednické kasino, projevili o něj zájem dělníci od továrníka Löw – Beera. Kasino koupili za sto dvacet tisíc korun. Za dobrovolné pomoci a z darů rájeckého pivovaru ho přebudovali na společenský a kulturní dům. Nazvali ho Lidový dům. Na úhradu dluhu se dělníci rozhodli odevzdávat měsíčně jednu korunu ze mzdy. Prostory začali využívat také místní ochotníci.
Slavnostní otevření se konalo 22. září 1935. Prvním představením byla opereta Na tý louce zelený. Ochotníky ale zastavila fašistická okupace. Během války byl téměř veškerý majetek Lidového domu ukryt v soukromí, v rodinách. Po osvobození se vrátil zpět a s ním také divadelníci. Hráli při Osvětové besedě v Brněnci a také při požárním sboru v Moravské Chrastové a Chrastové Lhotě.

Po zřízení závodního klubu textilního podniku Vitka Brněnec kolem roku 1951 přešli ochotníci do tohoto klubu a tím i do Lidového domu. Tam byly pro kulturu a divadlo nejlepší podmínky. Od té doby se divadlo rozvíjelo. V repertoáru se objevily takové kusy jako Evženie Grandetová (viz foto), Skaláci, Bílá nemoc, Jakub Oberva.

Ochotníci každý rok nacvičili až dvě hry. Za zmínku stojí hra Sto dukátů za Juana, kterou předvedli na zájezdech v okolí více než dvacetkrát. Oblíbenost získaly i oblastní divadelní přehlídky okresu Svitavy, které se pořádaly v závodním klubu od roku 1958. První přehlídka se konala v dubnu toho roku. Brněnecký soubor pro ni nastudoval Jiráskovu hru Kolébka. Dramatický žert o potupné kolébce, kterou se kdysi na Křivoklátsku trestaly záletné ženy.
Činnost ochotníků vyvrcholila v roce 1964 Shakespearovou tragédií Othello ke čtyřstému výročí autorova narození. Hlavní roli Othella, urozeného Maura, si zahrál známý český herec Josef Bek.

Operety i estrády

V šedesátých letech udržovali divadelníci družbu s divadelním souborem skláren Kyjov. V tomto období sehráli několik zdařilých operet, jako byly Země úsměvů, Růže z Argentiny nebo Podskalák.

Posléze se spolek částečně utlumil. Až do roku 1977 zůstaly na pořadu jen estrády k různým příležitostem, jako byl Mezinárodní den žen nebo divadelní námětové zábavy, vinobraní a maškarní bály.

Koncem sedmdesátých let rozšířili řady divadelního souboru mladí zapálení ochotníci. Částečná generační výměna ovlivnila výsledky práce na divadle. Hry Kolébka, Sněhová královna, Lucerna, Dalskabáty hříšná ves, Paličova dcera, Strakonický dudák a Kočka ve vile zůstaly v živé paměti diváků dodnes.
Ve vedení souboru se od roku 1979 objevil Josef Holec z Moravské Třebové. V té době brněnečtí ochotníci nastudovali čtyři divadelní hry, a to Lucernu, Sněhovou královnu, Toulavý kufr a Paličovu dceru. Na premiéru Toulavého kufru se přijel podívat i sám autor Petr Markov.
Když vedoucí Josef Holec po čtyřech letech odcházel, věnoval divadelnímu kolektivu bustu Eduarda Vojana, kterou získal za svůj herecký výkon. Od té doby nese divadelní soubor právě jméno Eduarda Vojana.

V devadesátých letech se stala vedoucí souboru Milada Pavlasová, dlouholetá členka divadelního spolku. Pod jejím vedením se divadelníci již několik let účastní amatérských přehlídek v celé České republice.

Světáci a Maryša

Řadu ocenění si herci dovezli nejen z oblastních, ale i z krajských a národních soutěží. Ve svém repertoáru mají stále dvě nejúspěšnější hry. „Světáky jsme na nedávné přehlídce v Trutnově hráli už posedmnácté,“ řekla Milada Pavlasová. Rekord v počtu repríz drží Maryša (viz foto). Tu mohli diváci vidět celkem devětatřicetkrát. Nezapomenutelného zážitku při sledování herců z Brněnce se dočkalo publikum ve Svitavách, v Ústí nad Orlicí, v Boleradicích, v Krupce, v Miletíně a mnohých dalších místech, kam se svým pojetím soubor přijel.

Lásku k divadlu a herectví vůbec dokazují členové divadelního spolku také při natáčení různých televizních seriálů a filmů. Herecké schopnosti prokázali v úspěšných seriálech Četnické humoresky, Černí baroni, ve filmech Útěk do Budína, Pozdní návrat nebo Andělská tvář.

Sněhový Brněnec

Zřizovatelem souboru se stala obec Brněnec. „Jsme za to rádi. Máme velice dobré podmínky pro naši práci,“ řekla Milada Pavlasová. Soubor má v současné době asi čtyřicet členů. „Jsou mezi námi nejen lidé z Moravské Chrastové, ale i ze Svitav, z Vítějevse, z Březové nad Svitavou,“ potvrdila vedoucí spolku. Divadlo je jejich život. „Jeden náš kamarád říká: ´Jak se chytneš drápkem, tak už jsi tam´,“ dodala Milada Pavlasová. To, že jsou opravdu všichni zapálenými divadelníky, říká i jejich motto: „Hrajeme pro radost“.

Soubor Eduarda Vojana je také spolupořadatelem krajské přehlídky s názvem Sněhový Brněnec. Ten právě dnes začíná v Lidovém domě.

KVĚTA KORBÁŘOVÁ
( s využitím materiálů divadelníků)