Biskupice 1262-2012, dějiny obce. Takový titul nese nová publikace, které na sobotním festivalu slivovice do života slavnostně požehnal duchovní správce farnosti Tomasz Wójciak.

Několikaměsíční bádání přineslo ovoce v podobě knihy o sto padesáti stranách s řadou fotografií.

Obecní archiv

„Informace jsem získával z archivu obce. Mají hodně zajímavého materiálu, hlavně fotografického. Oproti jiným obcím je velikou výhodou, že ho mají uspořádaný a popsaný. Podrobné popisky jsou jinde vzácnost," uvedl historik Jiří Šmeral. Podle něho se v takovém archivu dobře hledá. „Člověk hned ví, co na fotce je, nechybí data, jména osob," chválil historik. Velice cenné pro druhou polovinu 20. století jsou také obecní kroniky. Některé mají přímo na úřadě.

Spoustu historických dat našel Jiří Šmeral v zemském archivu v Olomouci a okresním archivu v Litomyšli. „Kniha je relativně podrobná, ale hlavním cílem bylo zachytit celé období až téměř do současnosti. O takové nevelké obci, jako jsou Biskupice, by se dala napsat kniha i na šest set stran. Není to o tom, jak je obec velká a kolik v ní žije obyvatel, ale o tom, jakou měla historii. Biskupice ji mají zajímavou a bohatou. Dalo by se psát dál a dál. Spousta nevyčerpaných materiálu zůstala pro další badatele. Možná, že se k tomu ještě někdy vrátím.

Nějaké podrobnosti poskytli historikovi i místní pamětníci. Informace získával také z literatury, které je v regionu pomálu. „U takové práce musíme vycházet z literatury, podívat se, co bylo napsáno, od toho se odpíchneme, případně opravíme nesrovnalosti a omyly. Někdy najdeme třeba konkrétní chyby v datech, ale důležitější jsou interpretace. Z tohoto důvodu má smysl psát dějiny, nejen v obci, pořád dál," poznamenal Jiří Šmeral.
Co bylo napsáno před sto lety může být faktograficky správně. „Starší autoři byli velice pečliví, ale na některé věci se dnes díváme jinak. Občas v pramenech narazíme i na nové souvislosti," vysvětlil historik. Novější dějiny obce ale nejsou příliš zmapované. Nedávno sice vznikla v Biskupicích malá brožurka, poměrně kvalitní práce místní autorky, kde Jiří Šmeral našel soustu informací z doby protektorátu.

Zámek chátrá

Historika zaujal mimo jiné i osud zámku, na který se dnes lidé mohou jen dívat, jak pomalu a jistě chátrá. Před lety ho obec chtěla opravit. „Ale stát se nepostaral, i když je od roku 1964 kulturní památkou. Podle jednoho projektu zde mohl vzniknout dům pro seniory. Budova by se opravila, měla by smysluplný účel, nechátrala by. Ale tehdy neměl pro projekt pochopení okresní úřad," zjistil Jiří Šmeral. A tak obci nezbylo nic jiného než prodat. „Snažili se najít slušného kupce, který se o zámek postará. Ale nedopadlo to," podotkl historik. Tenkrát ho kupec koupil za 1,4 milionu korun, dnes ho zchátralý za desetinásobek prodává. „Vím, že kdyby byl zámek dnes v majetku obce, v takovém stavu by nebyl," dodal Jiří Šmeral. Ale to už je námět pro další knihu.