Betlémská scéna nám představuje chudé lidi. V konfrontaci s reklamní masáží bohatých a letos zase o něco bohatších Vánoc mne napadlo zvolání: „Chudobu na nás!“ Pro chudého je totiž snadné být chudým, nic jiného mu totiž nezbývá. Jen snad být chudým ještě více například pro dluhy, které si nadělá, aby mohl působit zdáním bohatce. Je ale umění být chudým na základě svobodného rozhodnutí, přičemž investovat do jiného typu bohatství, po kterém ve skutečnosti prahneme. Nedávno jsem byl v rodině, která nemá například televizi. Představte si, jde to. Nestrádají, ba naopak mají mnoho času na sebe. Co takhle televizi vypnout, nepoužívat ji ani jako kulisu. Vždyť o Vánocích stejně nebudou dávat nic zajímavého, jak jsem se dočetl v jednom titulku na internetu: „Vánoce v televizi? Ohrané jistoty a pohádka s Mádlem.“ Chudobu na nás, abychom si konečně všimli svých blízkých a docenili Vánoce konečně jako svátky rodiny nebo míru a pokoje.

Petr Šabaka, kaplan z Moravské Třebové