Mezi nimi také mnoho Kozáků. Rozeseti do mnoha zemí Evropy a Ameriky, po letech se znovu našly jejich rodiny i přátelé. V jejich srdcích žila láska k jejich opuštené vlasti. Při setkání tak vždy ožívaly staré písně a tance. Tak byl založen roku 1924 v Paříži Chór Uralských Kozáků, který se v krátkém čase díky Andreji Šoluchovi stal pojmem.

Po začátku války Chór roku 1940 zastavil svou činnost. Jeho členové zmizeli do všech častí světa. V době od roku 1951 až 1955 vedl Andrej Šoluch Chór Černomořských Kozáků. Vystupovali hlavně na koncertech v kostelech. Po četných překážkách se panu Šoluchovi podařilo znovu oživit Uralský chór také se zpěváky Černomořského chóru. Jedním z nejznámějších zpěváků byl také Ivan Rebroff. Poslední turné s již stárnoucím Šoluchem proběhlo roku 1972. Michaeli Minskému, původnímu sólistovi, Donských Kozáků můžeme poděkovat, že dokázal shromáždit kolem sebe členy starého chóru, a oživit tak Uralský chór Kozáků.

Čtyři roky po jeho smrti, činnost tělesa končí. S pomocí Ivana Šolucha, syna zakladatele, se konečně podařilo Uralské Kozáky pod vedením Juriho Hodovského přivést na vysokou úroveň. Podle tradic velkého jména znovu chór vykročil po rozsáhlých zájezdech Evropou. Cíl chóru zůstává nezměněn. Přinést hudbu a tradice ruské pravoslavné církve, co nejblíže k posluchačům. Nezapomíná se při tom na lidové i některé veselejší písně.
RICHARD ŠULA

Galakoncert Chóru Uralských Kozáků

Svitavy - farní kostel svatého Josefa

středa 29. dubna 19 hodin