Na desítky betlémů z města a jeho okolí se hned první den přišly podívat tři stovky diváků. Zájem, který lidé projevili, svědčí o tom, že betlemářství na Poličsku má hluboké kořeny. Navíc organizovaní betlemáři slaví dvacáté výročí založení spolku.

„Betlémy dělal již můj prapradědeček, který se narodil v roce 1801. Figurky vyřezával také dědův bratr František Andrle. Ten byl nejzručnější. Také jsem se chodil dívat, jak vyřezává Josef Svoboda,“ zavzpomínal Mirek Andrle, zakladatel poličské organizace betlemářů. Ta vznikla před dvaceti lety pár měsíců poté, co byl ustaven celorepublikový spolek. Ten poličský má v současné době devět řádných členů. Ovšem podle Mirka Andrleho s nimi spolupracuje i dost neorganizovaných nadšenců. Mezi nimi se občas najdou i mladí tvůrci.

Betlém z vlny

V poličském centru lidé nyní mohou obdivovat betlémy z nejrůznějších materiálů. Kromě klasických dřevěných figurek betlémy z Polička tvoří postavičky ze šustí, perníku, papíru, keramiky či dokonce pletené. Právě z vlny pletený bysterský betlém Marie Novotné z Poličky velmi zaujal etnografku Kamilu Skopovou. Výrazný zájem návštěvníků budí pohyblivý betlém bratrů Mrázových z Horního Újezdu. „Velkému ohlasu se těšil i nejstarší z vystavených betlémů, Krahulcův, pocházející již z roku 1884,“ sdělila Radka Marková z poličského muzea. Lidé nenechali bez povšimnutí ani desítky dalších.

Současnou tvorbu na výstavě zastupují vyřezávaný betlém Jaroslava Škrance z Rohozné, keramický Ireny Švecové z Litomyšle nebo keramický a šitý od Anny Tumové. Nechybí zde ani betlémy Josefa Lněničky a Ireny Pletichové z Poličky. Děti zaujme betlém broučků poličského tvůrce a organizátora výstavy Mirka Andrleho.

„Je to krásná tradice v mnoha českých městech otevírat v době adventní výstavy betlémů. Mnohé z nich ležely léta, skoro půlstoletí, zaprášené v depozitářích muzeí nebo na půdách domů. Jenom v rodinách věřících si je vystavili pod stromečkem. Režimu se to jaksi nehodilo,“ uvedla Kamila Skopová. Ovšem tradice betlemářství nevymřela. Tento fenomén přetrval i dobu porevoluční, kdy řezbáři začali podnikat. Kamila Skopová měla tehdy strach, že řezbáři začnou vyřezávat všechno možné, a na betlém si ani nevzpomenou. Kupodivu to nebyla vůbec pravda. „Rok od roku se překrásné betlémy množí,“ řekla etnografka Kamila Skopová.

Kde se vzaly?

První betlém vznikl v roce 1223. „František z Assisi se nadchl mystériem narození Páně a vytvořil nedaleko Umbria ve skalnaté jeskyni živý výjev. Tehdy sloužil také historicky první půlnoční mši a založil zpodobňování výjevu narození Páně. Ta se realizovala zprvu jen na půdě sakrální, v kostelech a chrámech,“ přiblížila Kamila Skopová. V šestnáctém století se dostal první betlém do Čech. Z pražského Klementina se pak stavění jesliček rozšířilo snad do všech venkovských kostelíků. O dvě století později reformy Josefa II. zakázaly vystavování chrámových betlémů. Panovník nechtěl, aby se lidé pohledem na andělíčky a figurky rozptylovali v době adventní. Tím však podle Skopové spustil fenomén lidového betlemářství. Lidé totiž zpodobňování výjevu narození Krista nechtěli opustit. Lidové betlémy bývaly jak malé, vystavené jen za oknem a zdobené přírodninami, tak velké pohyblivé, poháněné vodou či větrem.

Na Poličsku se najdou takoví milovníci betlémů, jejichž soukromé sbírky čítají stovky exemplářů. Řadu dnů před Vánoci je začíná rozestavovat také rodina Pletichových z Poličky. Aby ne, vždyť naaranžovat dvě stě sedmdesát betlémů dá nějakou práci. Poličští betlemáři v současné době pátrají po svých kořenech v odborné literatuře. Shání proto i dílo Aloise Stanislava Nováka, který působil v Poličce mezi lety 1917 a 1923.