Pak se odebere na Slovensko, kde ji čekají další tři koncertní zastávky. „Momentálně se nacházíme ve fázi posledních příprav. Všechno musí fungovat jak po hudební, tak i vizuální stránce, která bude sestavena z různých projekcí a zajímavého svícení scény. V tomto smyslu upřednostňujeme maximální jednoduchost,“ říká Aneta, jejíž koncertní program zahrne všechny skladby z aktuálního alba Dotyk i několik vybraných písniček z debutu Spousta andělů.

Vedle kytaristy a. m. almely, baskytaristy a kytaristy Martina Ledviny a klávesisty Jakuba Zitka vás na turné doprovodí i londýnský bubeník Jon Bennett. Jak jste se dali dohromady?

Prostřednictvím Martina Ledviny, který mi vlastně pomohl sestavit celou kapelu. Když mi představil Jona, hned jsme si sedli. Líbí se mi na něm, že má naprosto profesionální přístup k práci, na což u nás nejsem zas až tak úplně zvyklá. Na to, že je mu teprve třiadvacet let, má za sebou spolupráci s několika producentskými esy. Je prostě moc šikovný.

Počítáte s tím, že se stane právoplatným členem kapely?

Až tak dalece jsme o naší spolupráci nemluvili, ale uvidíme, co z našeho měsíčního turné vzejde. Určitě by ale bylo hezké, kdyby si s námi chtěl do budoucna zahrát.

Vy se vůbec na tomto turné hodláte obklopit novými tvářemi. Docela překvapivě bude jednou z nich i jazzová houslistka Anna Mlinariková…

Moc jsem si přála ozvláštnit své koncerty novými prvky, což spojení jazzových houslí s rockovější hudbou slibuje. Tento experiment pro mě bude naprostou novinkou a zároveň i výzvou. Na Annu mě upozornil Štěpán Smetáček, který mě dříve doprovázel na bicí. Hodně se mluví o tom, že jsem ho z kapely vyhodila, ale není to vůbec pravda. Rozešli jsme se po vzájemné dohodě, protože Štěpán má spoustu své práce. Věřím ale, že mi někdy zase vypomůže, počítám s ním.

Ve výčtu přizvaných hostů bychom neměli opomenout ani amerického DJe Sebastiena, který je především producent a který v minulosti spolupracoval s Tori Amos či Davem Grohlem. Do Prahy přijel teprve před několika dny, takže zatím usilovně zkoušíme. Myslím si, že se moje hudba s tou jeho elektronickou hezky doplňuje.

Při našem posledním povídání jste řekla, že sníte o koncertech v zahraničí, například v Anglii. Je podle vás fakt, že si k turné zvete zahraniční muzikanty, možnou cestou, jak se do té Anglie dostat?

Určitě, přinejmenším je to taková malá příprava na vystupování v zahraničí. Díky turné se mi totiž nabízí příležitost poznat nové lidi, z jejichž národní kultury se dá hodně vyčíst, třeba to, jaké bych v jejich zemi mohla mít možnosti, a zda vůbec. Uvědomuju si totiž, že muzikantů, kteří by chtěli v zahraničí uspět, je strašně moc.

Pro pražské a brněnské vystoupení z avizovaného turné připravujete ještě jednu lahůdku…

V roli první předskokanky se na těchto dvou koncertech představí třiadvacetiletá norská klavíristka Nathalie Nordnes, která vystoupí v doprovodu cellisty. Nathalie má ve své zemi velmi dobré postavení, její hudba je směsicí jazzu a silných melodických prvků. Dalším předskokanem, který mě však bude doprovázet v rámci celého turné, je pražská skupina Roe-Deer. Milým hostem je pak nevidomý čtrnáctiletý Radim Vojtek, s nímž jsem nazpívala Píseň pro Světlušku.

V souvislosti s připravovaným turné jste své jméno spojila s automobilkou Renault. To je překvapivé, protože na začátku své kariéry jste prosazovala cestu za úspěchem bez komerčních berliček. Změnila jste v tomto smyslu názor?

Naše spolupráce se přirozeně vyvinula. Renault mi tři roky v jednom kuse pomáhá a nikdy za to nic nechtěl. Teď přišel s myšlenkou, že mi zpropaguje turné, což jsem přivítala, protože jej chci udělat opravdu velké, tudíž se o něm lidem musí dát vědět. Tuto formu podpory nevnímám jako reklamu, o které jsem tenkrát mluvila.

Ta auta jsou běžně v prodeji?

Ano, jde o limitovanou sérii, která je vybavena především nadstandardním zvukovým systémem.