„Ve vězení se Stodolovi rozešli a teprve potom Stodola řekl celou pravdu. Přiznal, že vše spáchali společně. Do té doby vše bral na sebe, aby ji ochránil,“ vzpomíná na řádění manželů Stodolových Libor Cach, který byl tehdy kriminalistou ve Svitavách.

V třídílném rozhovoru vypráví o případu, který nemá v dějinách české kriminalistiky obdoby. Koncem dubna to bude 20 let, co poslal Krajský soud v Hradci Králové manžele Stodolovi do vězení na doživotí.

Manželé Stodolovi
Kriminalista ze Svitav vyslýchal Stodolu 36 hodin. Přiznal se mu ke všem vraždám

Jenže do té doby zabili 8 lidí. Hrůzné činy jim procházely, i kvůli práci policie. Ta totiž často uzavírala záhadná úmrtí jako sebevraždy nebo přirozenou smrt.

V první části rozhovoru, který vyšel v Deníku v pátek 5. dubna (lze si ho přečíst na webu zde) jsme se dozvěděli, jakým směrem se ubíralo prvotní vyšetřování úmrtí dvou žen na Svitavsku.

Druhý díl z 10. dubna byl o nekonečném výslechu, který vedl Cach se Stodolou. (lze si ho přečíst na webu zde).

V dnešním třetím díle rozhovoru se zaměříme na Danu Stodolovou a také na to, jak celý případ změnil práci policie v České republice. „Poté v celé republice přišel boom toho, že výjezdy kriminalistů jezdily na všechna úmrtí.“

 Vyslýchal jste Jaroslava Stodolu 36 hodin v kuse. Viděl jste v něm tu zrůdu, co zabila osm lidí?

To jsem v něm ani vidět nemohl. Pokud bych se choval takhle, tak by nám to nikdy neřekl. To by významně ovlivnilo komunikaci. Vy ho musíte dostat na svoji stranu a být jeho parťákem. A když nám vykládal, že neví, proč tam byl najednou nějaký zkrat, a proto vraždil, tak je to signál pro mě. Ty si budeš hrát na nemocného, tak jo. Ale ty nám musíš říct, co se přesně stalo, aby tě mohl psychiatr vyšetřit a zjistil, že jsi rozdvojená osobnost. V podstatě jsme ho sunuli do jeho vybrané roviny psychicky nemocného, že není trestně odpovědný, ale musí o tom celém promluvit, musí nám to z toho důvodu říct.

Je to pro vás těžké, když víte, že zavraždil tolik lidí?

Samozřejmě je to hrozné. Když vidím před sebou vraha, který zabil více lidí, staré, bezmocné, ve spánku, pro pár korun… Bylo to zrůdný, obludný, šílený. I dnes to vidím, že je to hrůza, a zase kvůli vzpomínkám nebudu spát, ale my jsme neměli jinou šanci než ho přesvědčit, aby se nám doznal.

Dům v Brněnci, kde Stodolovi vraždili. Jeho současný stav.Dům v Brněnci, kde Stodolovi vraždili. Jeho současný stav.Zdroj: Foto: Petr Švancara

Stodolová s kolegy taky komunikovala?

Ta se s nimi víceméně nebavila. Zatímco nám se Stodola přiznal, tak ona pořád zapírala. Nic nespáchala. Když s ní nepořídili kolegové, tak nevěřím, že by se to někomu povedlo.

Manželé Jaroslav a Dana Stodolovi
Vraždy Stodolových v Brněnci. Stopy vedly do Kasina, vzpomíná kriminalista

Co nakonec nejvíc zabralo na Stodolu?

Tam zapůsobilo to, že jsme našli cestičku. I když je pravda, že jsme několikrát museli odejít, když jsme slyšeli, jakým způsobem ty vraždy provedl. Bylo to hrozný. S odstupem času, až po dalších měsících vyšetřování, jsme s hrůzou zjistili, že ona ho řídila způsobem: „No tak snad ho Jardo uškrtíš, ne?“ Cynicky. Tak on šel a uškrtil ho. Ale to jsme v té době, když se přiznával, ještě netušili. Byli jsme šťastní, že se přiznal. Cítil se jiným ve vraždě a jiným v civilním životě. A my jsme řekli, jestli jsi jiný v době vraždy, musí to říct psychiatr, znalec.

Libor Cach (56 let)

Začínal na obvodním oddělení Policie ČR v Moravské Třebové, odkud se dostal ke kriminální policii. Pracoval jako vyšetřovatel, zástupce vedoucího, vyjednavač a nakonec i jako šéf svitavské kriminálky. U policie působil 25 let. Kromě případu manželů Stodolových vyšetřoval i další závažné případy, mimo jiné vraždu čtyř dětí v Širokém Dole, které zavraždila jejich matka a dostala doživotí. V roce 2014 poprvé vyhrál komunální volby v Dlouhé Loučce u Moravské Třebové a stal se starostou. Obec vede dodnes a kromě toho vyučuje kriminalistiku na střední kole v Moravské Třebové.

Proč vlastně začali vraždit a loupit?

Byli bez peněz a vše začalo už v té Kutné Hoře. Když se rozpovídal a už byl „náš“, tak přiznal, že tu domácnost v Brněnci znal, že už tam byl dřív. Nakvartýrovali se tam pro cukr, aby se podívali, jak to v domě vypadá. Věděli, že tam žijí tři starší paní. Ze Slavošova utekli do Brněnce a Stodola sám říkal, že tady chtěl začít nový život, protože všude viděl ty zabité sousedy.

Možná nelhal…

On se s tím možná odstěhoval, ale Stodolová určitě ne. Jakmile jim došly peníze, tak se znova rozhodli loupit a v noci šli v Brněnci do toho domu. Ale žádné velké peníze tam nebyly, jen pár tisíc korun a pro ně zavraždili dvě ženy. Ke všemu se přiznal, ale veškerou vinu vzal jen na sebe, že Dana s tím nemá nic společného. To on přece sháněl peníze pro domácnost.

Muselo být ale jasné, že v tom jeli oba dva, že?

Věděli jsme, že je to nesmysl, některé věci neseděly. Spíše pro nás tehdy bylo důležité, abychom Stodolu měli na své straně.

Po tom dlouhém výslechu následovalo co?

Došlo na prověrku výpovědi na místě činu vražd v domě v Brněnci, aby nám přímo na místě ukázal, jak to probíhalo. To už si vše řídil kolega Milan Šimek jako příslušný vyšetřovatel.

Prověrky výpovědi se účastnila i Stodolová?

Ne, to jsme prováděli jenom s ním. Stodola byl ten, kdo se přiznal. Stodolová nikoliv. Věděli jsme, že tam byli určitě společně, akorát na ni nebyly důkazy, nic nepřiznala. On ji stále hájil.

Otisky v bytě nebyly?

Tam nic nebylo a třeba vodovodní kohoutky v koupelně, jak na baterii u vany, tak i u umyvadla, neobsahovaly ani šmouhy po obrazcích papilárních linií. Tedy bylo zřejmé, že kohoutky někdo otřel nějakou hadrou. Navíc se na těchto bateriích našly mikrostopy, což jsou pouhým okem neviditelné částice většího celku, tedy po hadru. Tyto další tzv. negativní okolnosti, za které se považují skutečnosti, které byly na místě trestného činu zjištěny a které jsou v logickém rozporu s materiální situací na místě, stejně jako popel z cigaret, shozené věci na zemi, byly signálem pro to, že jde o předstíraný trestný čin.

Bývalý kriminalista Libor Cach vyslýchal sériového vraha Jaroslava Stodolu. Byl první, komu se přiznal ke všem osmi vraždám.Bývalý kriminalista Libor Cach vyslýchal sériového vraha Jaroslava Stodolu. Byl první, komu se přiznal ke všem osmi vraždám.Zdroj: Deník/Iveta Nádvorníková

Co následovalo po objasnění všech vražd?

Rozjel se obrovský kolotoč a nastal oříšek spojit všechny věci dohromady. Případ již si zcela řídil Východočeský kraj a vše se už vyšetřovalo na této úrovni.

Dvojice násilníků utýrala ve sklepě domu v Pohodlí u Litomyšle mladého muže.
Vrazi utýraného mladíka uvařili a kosti spálili. Horor v Pohodlí u Litomyšle

Kdy se přiznala Dana Stodolová?

Myslím, že ta i v době prvoinstačního soudu všechno zapírala. I u soudu popírala trestnou činnost. V přípravném řízení se prvotně vůbec nepřiznala, později ano, ale potom vše zase odvolala, že na ni byl učiněn policejní nátlak. Stodola to bral pořád na sebe, a to až do doby po odsouzení, než zjistil, že se rozcházejí.

Stodolovi byli odsouzeni v dubnu 2004 na doživotí. Pak se rozvedli?

Ve vězení se rozešli a teprve potom Stodola řekl celou pravdu. Přiznal, že vše spáchali společně.

Manželé Stodolovi

Jaroslav Stodola (* 8. května 1966) a Dana Stodolová, rozená Bábiková (* 19. července 1970) jsou čeští sérioví vrazi, kteří v letech 2001 a 2002 zavraždili a oloupili 8 osob důchodového věku. Naposledy vraždili v Brněnci na Svitavsku, kde zabili dvě starší ženy. Celkem se manželé Stodolovi dopustili 17 závažných trestných činů, za které byli oba odsouzeni na doživotí.

Potkal jste ho ještě někdy po výslechu a rekonstrukci?

Ne, od té doby jsem s ním už nikdy nemluvil. Ale mám s ním fotografii z rekonstrukce nebo prověrky v Brněnci. Nedávno jsem ho viděl někde v reportáži z věznice a je z něj takový dědeček s šedivými vousy.

Může požádat o propuštění?

Ano, může to zkusit asi po 25 letech. Ta doba se blíží. Může se stát, že ho jednoho krásného dne pustí.

Jak tenhle případ změnil práci policie?

Významně. Všechno se změnilo. Policie v Kutné Hoře tenkrát šetřila peníze na zdravotních pitvách na nepravém místě. Spokojila se s nedokonalými pitvami. Kdyby v té Kutné Hoře byly činy udělané s klasickým soudním lékařstvím, tak by to neprošlo.

Stodolovi zásadně proměnili vyšetřování vražd?

Poté v celé republice přišel boom toho, že se jezdilo na všechna úmrtí. Musel jet i výjezd kriminální policie, stavěly se okresní výjezdy, včetně dosahu za vedení okresu, aby tam byla zodpovědná osoba za vedení policie za to, že všechno bude v pořádku a nic se nepodcení. Myslím, že se za naší éry vždy našli policisté, kteří tu práci dělat chtěli a dělali vše správně. Bohužel pro oběti a pozůstalé se v Kutné Hoře ocitlo spojení soudního lékařství a policejní garnitury, které nefungovalo.

Následně se také kontrolovaly starší případy úmrtí, že?

Ano, dva tři roky nazpátek se dělaly prověrky všech trestních kauz spojených s násilím a možná se někde našla pochybení, ale ne taková jako u Stodolových.

Kdyby v té Kutné Hoře tehdy vyšetřovali úmrtí, jako se to dělá dnes, tak mohli zabránit dalším vraždám. Je to tak?

To se takto nedá říct, vždy tady byla policie, která ochraňuje společnost obecně, chce chránit život, zdraví, majetek. Spíš se tam jednalo o nějakou divnou souhru okolností. Kdyby pracovníci I. oddělení obecné kriminality Svitavy byly pracovníky v Kutné Hoře, tak bychom to asi vyšetřovali jinak. Nedokážu si představit, že bychom tohle dopustili.

Foto z rekonstrukce vraždy v Brněnci, kde Stodolovi zabili dvě ženy.Foto z rekonstrukce vraždy v Brněnci, kde Stodolovi zabili dvě ženy.Zdroj: Deník/Iveta Nádvorníková

Oběti byly z okruhu jejich sousedů. To přece muselo hrozně vyčnívat, že je to jedna vesnice. Nikdo to neviděl?

Vy to cítíte stejně, my jsme to s hrůzou viděli taky. Jediný, kdo to neviděl, byla ta Kutná Hora. Byla to nešťastná souhra.

Krajský soud v Hradci Králové 11.května 2012 tehdy sedmatřicetileté Romaně Z. uložil doživotní trest za vraždu jejích čtyř dětí v obci Široký Důl na Svitavsku v roce 2011.
Tragédie z Krkonoš budí vzpomínky. Před 11 lety matka u Svitav zabila čtyři děti

Tristní pochybení policie v Kutné Hoře. Dá se to tak říct?

Tam se skloubilo několik věcí. Jen sama policie nemohla být na vině, měla taky zprávu lékaře, kterou měli vyhodnotit jinak. Vždy existuje více verzí trestného činu a musí se s tím dál pracovat. Nechci nikomu sahat do svědomí. Jeden případ jim uniknout mohl, ale ne tolik. Vím, že daná pochybení řešili personálně a dnes tam tito lidé nesedí.

Byl to váš nejvážnější případ u kriminálky?

Rozhodně ano. Donedávna, když pominu útok na filozofické fakultě, to byl nejhrůznější čin vražd v republice. Ocitnout se u vrahů Stodolových, kteří byli odsouzení na doživotí, to se nedá s ničím srovnávat. Když jsme objasnili Stodolovi, stal jsem se vyjednavačem. Nabízeli mi místo v týmu na policejním prezidiu, ale to jsem odmítl, chtěl jsem být s rodinou.

Měl jste otevřené dveře dál, proč jste po 25 letech od policie odešel?

Ono pozorovat bující zločin po dlouhá léta se nedá pořád. A já od samého počátku policejní kariéry jsem stál v první linii, jako vyšetřovatel, zástupce vedoucího, a nakonec i vedoucí kriminálky. Takže jsem byl zločinu již zcela nasycen. Vztahy u policie také nejsou pořád jen optimistické, a proto jsem se vrhl do komunální politiky a když jsem vyhrál v Dlouhé Loučce volby, stal jsem se starostou. Zde na své práci přímo vidím výsledky, co se nám na obci podařilo a mám z toho radost. K policejní práci se vracím a vzpomínám při výuce kriminalistiky, kterou učím v maturitním oboru v Moravské Třebové na střední škole.