Coby obhájci titulu krajských přeborníků a finalisté z minulého roku vstupovali do sezony hokejisté Slovanu. Tím pádem byla očekávání na ně kladená vysoká. Podobný výsledek se nepodařilo zopakovat, ale magickou hranici dělící úspěch a neúspěch, čtvrtfinále, zvládli.

Vyrovnané výkony

Slovan, na rozdíl od okresního konkurenta z Litomyšle, odehrál základní část stabilně a vcelku s konstantní formou. Vyhnul se vyloženým propadákům, nejvýše prohrál o tři branky, a to pouze ve dvou případech. Po celou dobu si držel pozici mezi elitní čtyřkou a hlídal si tak příznivé nasazení pro play off. V samém závěru měl dokonce naději atakovat příčku nejvyšší, ale soupeře z Chrudimi a Světlé neporazil.
Do prvního kola play off vyfasoval Choceň a právě od této dvojice se čekalo to největší drama. Předpoklady byly beze zbytku naplněny. Třebovští nezvládli první střetnutí, v němž neudrželi nadějné vedení, a před odvetou měli nůž na krku. Řez od Chocně však nepřišel, neboť v nájezdech podržel spoluhráče gólman Petr Bureš a muselo se hrát potřetí.

Dalo by se dokonce říci, že toto třetí čtvrtfinále bylo svým způsobem vrcholem sezony v krajské lize. Alespoň z pohledu okresního fanouška určitě. Obě semifinále pak skončila ve dvou zápasech a finále jakoby nikdo ani pořádně nezaznamenal. Uspěchané a narychlo měněné termíny znemožnily, aby měla celá soutěž skutečný vrchol. To v Moravské byl k vidění hokej „jako břitva“ v báječné atmosféře a šťastnější v něm byli domácí, kteří tak splnili základní cíl.

Více radosti se ale už nedočkali, protože v semifinále nestačili na Světlou. Chleba se tady lámal v prvním utkání, které rozhodly nájezdy, v odvetě bylo torzo týmu bez šance. Zbývala možnost napravit si reputaci proti Hlinsku v sérii o bronz, ale hned úvodní měření sil na Vysočině (6:1) ukázalo, kdo po třetí příčce asi touží více. Slovan se aspoň ve svém závěrečném vystoupení důstojně rozloučil se svými příznivci, když šance, že by v odvetě minimálně srovnal pětibrankové manko, byla malá.

Příště v novém

A propos, rozloučil se nejen se svými diváky, ale také se stadionem v jeho stávající podobě. Letité netrpělivé čekání na rekonstrukci sportoviště, které bylo v roce 2000 jako první v okrese zastřešeno, ale dnes nesplňuje základní požadavky na solidní zázemí pro hráče ani příznivce, je u konce. Každý, pro koho třebovský hokej něco znamená, se už nyní velice těší do nového prostředí.

A kteří soupeři Slovanu v sezoně nejvíce „seděli“ a naopak? Čtyřikrát porazil kromě Skutče i Chotěboř, dařilo se mu také s Chocní (ze sedmi zápasů pět výher). Na opačném pólu obliby stála Světlá (pět porážek). Všechny ostatní soky Slovan aspoň dvakrát porazil.

Za zmínku stojí i výborné střelecké představení od dvojice Martin Řehulka – Miroslav Koláček. Oba dva se zařadili k elitním kanonýrům celé ligy.

Střelci HC Slovan v sezoně 2009/2010 (131 v základní části + 20 v play off): 30 – Řehulka, 25 – Koláček, 16 – Konopčík, 15 – Syrůček, 11 – Cik, 9 – Husárek, 7 – Kašpar, Kobza, 5 – Muselík, Klíč, 4 – Kutmon, Faltus, 3 – Berka, König, 1 – Ustrnul, Malina, Parolek, Frömel, Štěpánek, Havlíček, Peška.

Hodnocení Deníku

Tenká je hranice mezi vydařenou a špatnou sezonou. Slovan se proti Chocni ocitl na pokraji vyřazení a kdyby nájezdy ve druhém utkání dopadly jinak, skončil by hokejový ročník zklamáním. Ale Třebovští dokázali sérii otočit a dostali do semifinále, což je určitě pozitivní. A zase je tu kdyby. První utkání ve Světlé prohráli po nájezdech a těžko říci, kam by se série za jiné situace posunula. Série o bronz se rozhodla už v Hlinsku, kde to hosté měli zvládnout lépe. Slovan si ale právem podržel pozici nejlepšího týmu v okrese.