Šesté místo v krajské lize není žádným důvodem k chlubení, až příliš často se střídaly světlé okamžiky s těmi horšími.
Na střídačku se vrátil trenér Petr Pešina, do sestavy přibyla elitní ofenzivní formace z Chocně a tak se čekal útok na pozice, kam Litomyšl patřívala. Jenže ten nenastal, vrchol sezony a vyřazovací boje zastihly kolektiv v útlumu.

Ach, ty sudé části

Vůbec to byla sezona plná paradoxů, což ještě více vynikne při pohledu na její vývoj z pohledu litomyšlských hokejistů. Vždyť kdo si dnes vůbec vzpomene, že na začátku soutěže Litomyšl dokonce celému pelotonu vládla! Ano, zahájila velice dobře, v první čtvrtině podlehla pouze Chrudimi B a prezentovala se jako jeden z kandidátů nejvyšších umístění. Co se ale nestalo ve druhé čtvrtce? Najednou jako když utne, jediné utrápené vítězství nad outsiderem ze Skutče a logicky rychlý propad dolů.

Zcela k nevíře je, že stejný veletoč předvedla Litomyšl i ve druhé polovině ligy. Mezi 15. a 21. kolem byla znovu výborná, i ve „splácaném“ složení dokázala vyhrát například v Chocni, znovu porazila také Světlou. Právě na jejím ledě, lépe řečeno v Humpolci, však začala černá série vedoucí ke konečnému nezdaru. K utkání, ve kterém šlo o špičku tabulky, se totiž Litomyšl pořádně nesešla (!), odvezla si potupnou „desítku“ a od té chvíle už zdolala jenom Skuteč.

Ve čtvrtfinále připadlo na Litomyšl motivované Hlinsko. Soupeř posílený, ale rozhodně nikoli k nepřekonání. Hráči z Vysočiny však cítili svoji velkou šanci po letech nezdarů konečně dosáhnout na pořádný výsledek a šli za ním hned od úvodní minuty prvního zápasu. V tom by možná ten největší rozdíl. Na straně soupeře byla k vidění daleko větší chuť porvat se o výsledek, nadšení, nasazení. U Litomyšle se zejména v odvetě nenašel nikdo, kdo by pozvedl bojovou morálku, a to se do dresu vrátil i kouč Pešina. Zařadil se mezi nejlepší hráče, ale zasloužené vyřazení to odvrátit nemohlo.

Dohrávaná série o páté místo proti Chocni jen podtrhla totální nezdar v play off a závěrečný desetigólový debakl pak napsal za sezonou několik vykřičníků a otazníků naráz.

S Hlinskem to nešlo

Krach proti Hlinsku nebyl při bližším zkoumání až takovým šokem, protože právě s tímto rivalem měli Litomyšlští nejhorší bilanci. Porazili ho jen jednou v prvním říjnovém duelu, pak následovalo pět proher v řadě. Pouze tři body získali i proti Chrudimi, pět proti Chocni, šest s Moravskou Třebovou (té však třikrát podlehli) Chotěboří a, světe div se, také Světlou, což jenom dokazuje, že i proti silným protivníkům uměli hrát, želbohu zdaleka ne pokaždé. Nejvíce bodů nastřádali proti Skutči, což ovšem není žádný zázrak.

Tři hráči se v sezoně dostali přes dvacetigólovou hranici, očekávaná exchoceňská řada dala celkem téměř šedesát gólů, leč v rozhodujících zápasech sezony nikdo nezazářil. Proto je na jejím konci nezdar.

Střelci HC Litomyšl v sezoně 2009/2010 (126 v základní části + 14 v play off): 25 – Dospěl, 22 – Hudousek, 21 – Fikejz, 16 – Šeda, 13 – Šedivý, 10 – Matys, 7 – Kubelka, 6 – Horák, 4 – Lustyk, 3 – Andrejs, Ač, Mimra, 2 – Šauer, Kučera, 1 – Rejda, Čejka, Pilný.

Hodnocení Deníku

Spokojenost není to slovo, které by mohli v Litomyšli na konci sezony vyslovit. Šesté místo, to je prostě málo, ať se na to podíváme z jakéhokoli úhlu pohledu. Tým, který dokázal v základní části dvakrát porazit pozdější vítěze KL ze Světlé a sehrát řadu dalších velmi dobrých zápasů, měl mít semifinálové ambice. Na druhou stranu selhání ve druhé a zejména ve čtvrté čtvrtině soutěže naznačila, že sezona nemusí dopadnout dobře. A to se také stalo, čtyři vcelku jasné porážky v play off ortel neúspěchů jen podepsaly. Družstvo mělo určitě na víc.