Velice zajímavou zkušenost mají v uplynulém soutěžním ročníku za sebou mladí hokejisté HC Litomyšl. Poprvé v historii si zahráli juniorskou extraligu. V chaosu doprovázejícím strukturu tuzemského mládežnického hokeje se jednalo o druhou nejvyšší soutěž v Česku.

Redstone extraliga juniorů, jak se soutěž oficiálně nazývala, byla rozdělena do západní a východní skupiny. Litomyšlský tým byl zařazen na Moravu a tedy mezi soupeře velice zvučných jmen.

Rozhodně se mezi nimi výkonnostně a výsledkově neztratil, ostatně o kvalitě moravské skupiny svědčí skutečnost, že ve čtvrtfinále play off čtyři nejlepší „východní“ týmy (Havířov, Přerov, Vsetín, Šumperk) bez výjimky svoje rivaly ze západní části (Kralupy, Ústí nad Labem, Písek, Kobra Praha).

Do play off se svěřenci trenérů Petra Pešiny a Matěje Bažanta neprokousali, byť to v některých fázích vypadalo docela nadějně, nicméně si sportovní cestou zajistili setrvání v extralize také pro další sezonu. Dlouhodobá část (36 utkání) se odehrála kompletní, stejně jako čtvrtfinále, soutěž se z koronavirových důvodů „zasekla“ teprve před semifinálovou fází.

Celek HC Litomyšl obsadil konečné šesté místo se ziskem osmadvaceti bodů, osmkrát se radoval z tříbodového vítězství, jednou vyhrál po nájezdech a dvakrát připisoval bod po porážce v nastaveném čase.

V těchto dnech litomyšlský klub řeší, jestli bude schopen na celkově úspěšnou premiéru navázat také v následujícím období. Hráči koncového ročníku odcházejí a dát dohromady mančaft schopný konkurence a nadto jeho extraligovou účast ekonomicky zajistit není nic snadného. Snad to však zdárně povede.

Asistent trenéra MATĚJ BAŽANT se pro Deník ohlédl za v mnoha ohledech průlomovou juniorskou sezonou a vystoupením svých svěřenců.

Na jedničku, jak ukazuje Matěj Bažant, to asi úplně nebylo, ale litomyšlská juniorka obstála v extraligové konkurenci se ctí.Zdroj: Petr Šilar

Jak byste z vašeho pohledu zhodnotil uplynulou sezonu, ve které Litomyšl poprvé hrála a udržela extraligovou soutěž, po stránce umístění a dosažených výsledků?
Hodnotím ji kladně. Naším prvotním cílem bylo extraligu v Litomyšli udržet, což se nám podařilo. Je pravdou, že jsme doufali v lepší konečné postavení v tabulce, ale i tak si myslím, že to na první sezonu v extralize byl úspěch.

Byla hokejová úroveň extraligy taková, jakou jste očekávali, nebo vás přece jen zaskočila? Jak obstáli vaši hráči v měřeních sil s moravskými hokejovými giganty?
Od začátku jsme věděli, že to nebude vůbec jednoduché a že pokud budeme chtít splnit náš cíl, tak nás čeká hodně práce. Věděli jsme také, že se sportovně nemůžeme rovnat takovým týmům, jako jsou Vsetín nebo Havířov, ale o to více byli naši kluci na takové zápasy motivováni.

Pracovalo družstvo, které jste dali dohromady, a kde jste litomyšlské kluky doplnili „přespolními“ hráči, jako správný tým podle představ vás trenérů? Vyzvedl byste z něho některé individuality?
Osobně si myslím, že kolektiv fungoval, jak měl, také parta v kabině byla dobrá. Měli jsme tady kluky, kteří jezdili na střídavé starty z Hradce Králové a rovněž se nám podařilo navázat spolupráci s pardubickým Dynamem, které nám umožnilo využívat některé jeho hráče na hostování. Zbytek týmu se převážně skládal z litomyšlských odchovanců, kteří ho především táhli. Nerad bych nicméně vyzvedával nějaké individuality. Když se nám podařilo uhrát extraligové body, tak to byl vždy po kvalitní týmové práci podpořené dobrým výkonem brankáře.

Jaký byl vašima očima průběh celé sezony? Na první pohled by se mohlo zdát, že vám ke konci základní části přece jen „docházel dech“? Bylo tomu skutečně tak?
Ze začátku chvíli trvalo, než si hráči zvykli na extraligové tempo. Postupem času se však naše hra zlepšovala, ostatně připomeňme, že se nám podařilo kromě Vsetína alespoň jednou porazit každého soupeře z naší skupiny. Ke konci soutěže nás dost potrápila marodka a spoustu zápasů jsme tak odehráli ve dvanácti lidech, což se na výkonech a výsledcích v tomto období docela dost podepsalo.

V čem byste popsal podstatné rozdíly, ať týmové nebo individuální, mezi krajskou juniorskou ligou a extraligou?
Hlavní rozdíl vidím v přístupu a výchově hráčů už od raného věku. Hráči z klubů typu Vsetína či Havířova trénují každý den na ledě i mimo něj, což je potom v předváděné hře a výkonu pochopitelně znát. Hráči v tomto věku, pokud mají vysoké cíle, se potřebují neustále zlepšovat a pracovat na sobě, což se pak hodně projevuje na jejich individuálních dovednostech.

Co by si měli vaši hráči odnést z extraligové premiéry do své další hokejové kariéry?
Naši kluci od mala hráli proti stejným soupeřům z blízkého okolí. Jsem rád, že teď viděli, jak to funguje ve větších hokejových klubech, než je Litomyšl, a že si zkusili přičichnout k lepšímu hokeji. To je do budoucna může motivovat u hokeje zůstat a zkusit přenést nasbírané zkušenosti do litomyšlského áčka.

A ještě výhled do nadcházející sezony. Bude HC Litomyšl pokračovat v extraligové soutěži juniorů? Jakým směrem se ubírají vaše úvahy ohledně sestavení konkurenceschopného týmu?
Za současné situace je dost těžké budoucí vývoj jakkoli předvídat. Finální rozhodování v této věci budou mít výbor klubu a hlavní trenér. Osobně myslím, že extraliga juniorů Litomyšli sluší, vždyť přilákala spoustu diváků a zatraktivnila hokej v našem městě. Otázkou je, zda na její setrvání bude klub schopen sehnat dostatek hráčů a především zajistit nutné finance.

Litomyšl v extralize

BILANCE

6. místo ve skupině Východ
28 bodů
8 – 1 – 2 – 25
skóre 97:178

KANADSKÉ BODOVÁNÍ
TOP 5

Tadeáš Jakubec
43 (27 + 16)
Jakub Voříšek
32 (11 + 21)
Jakub Lichtag
29 (9 + 20)
Martin Večeřa
28 (17 + 11)
Lukáš Sajdl
20 (7 + 13)