Nový systém pro sedmnáct účastníků se na první pohled její jako nejspravedlivější z možných.
Každý s každým dvoukolově doma a venku, žádné základní a nadstavbové skupiny a osm nejlepších do play off o regionální hokejový titul.
Vše od začátku společně a „východočesky“.
Tomu se asi nedá mnoho vytknout.
Nestane se to, co v minulých sezonách, že některé kluby po vyřazení v osmifinále ukončily sezonu na začátku února, kdy by měly být všechny v plném zápřahu.
I ten sedmnáctý odehraje minimálně dvaatřicet utkání.
Snad se také se řídícímu orgánu podařilo nastavit jasnější pravidla v případě dohrávek odložených utkání (vzpomeňme na prosincové a lednové tahanice mj. se zápasem Česká Třebová – Nový Bydžov…).
close
info
Zdroj: Petr Šilar
zoom_in
Oslavy jarního hokejového titulu v Litomyšli.
Ne každému se líbí, že do play off postoupí jenom osm mančaftů, ale bereme-li to tak, že vyřazovací boje mají být pro ty skutečně nejlepší z dlouhodobé části, tak nakonec proč ne.
Také čtvrtfinálové série pouze na dvě vítězná utkání se dočkaly tu a tam kritiky, je však třeba mít na paměti, že není snadné vykouzlit při účasti sedmnácti družstev dostatek termínů. Prostor pro odehrání soutěže zkrátka není nafukovací.
Bude-li to mít nějaký důsledek, tak ten, že základní část bude pro fanoušky zajímavá hned od začátku a prakticky v každém zápase bude o co hrát.
Vzhledem k tomu, jak je soutěž našlapaná silnými týmy z obou krajů, lze těžko předpokládat, že by se mezi účastníky vytvořily výraznější bodové rozestupy.
Možná, že jeden dva celky v průběhu ročníku poodskočí, daleko pravděpodobnější však je, že přetahovaná o postup do play off bude vrcholit skutečně až v posledních kolech.
Důležitý tak bude každý získaný bod, každý vítězný gól v prodloužení, každé vyhrané samostatné nájezdy. A je jedno, zda v září, říjnu nebo únoru, v konečném účtování se bude všechno počítat.
Hledat před úvodním buly favority? Holá nemožnost.
Ambiciózních výběrů je celá řada, od výsledků v přípravě se reálně nelze odpíchnout a o skutečné výkonnosti jednotlivých účastníků napoví teprve ostré mistrovské boje.
Podíváme-li se do Pardubického kraje, tak vidíme, že například kádr obhájců prvenství z Litomyšle rozhodně neprošel odlehčovací kůrou, naopak ho ještě vyztužil Lukáš Pilař, dlouholetá opora choceňského hokeje.
Není tedy důvod si myslet, že pod novým trenérským vedením v osobě Petra Pešiny (dosavadní kouč Jakub Bažant se přesunul do manažerské role) by Litomyšlští svůj trůn vyklízeli bez boje.
Českotřebovští Kohouti si březnové čtvrté místo vyhodnotili jako neúspěch, což bylo pobídkou pro poměrně razantní zásah do týmu. Ať na trenérských židlích, které obsadili zkušení Pavel Marek s Břetislavem Kopřivou, tak v hráčském složení.
Do něho naskočili mimo jiné extraligou ošlehaní beci Jiří Vašíček (515 utkání v nejvyšší soutěži, mistr ligy se Slavií) a Marek Drtina, návrat ohlásil i elitní snajpr Tomáš Prachař. Resumé? Jiné než nejvyšší cíle v České Třebové nemají.
Z Třebové České do Moravské se v létě vrátil špičkový kanonýr krajské ligy Vojtěch Augustin a jenom jeho přítomnost na ledě musí značit, že se Slovanem bude třeba také vážně počítat. Klub navíc udržel ohromnou gólmanskou oporu Marka Peksu.
Do Chrudimi se vrátil z České Třebové gólman Filip Ament a může navázat na předešlých čtrnáct sezon strávených v tamním brankovišti. Klub hlásí pouze drobné změny na soupisce, což v jeho případě znamená zachování standardně vysoké kvality.
close
info
Zdroj: Petr Šilar
zoom_in
HC Litomyšl vs. HC Slovan Moravská Třebová (3. čtvrtfinále).
Hlinecké Horses povede nová trenérská dvojice Lukáš Kunz a Jan Vrána a klub touží konečně proniknout alespoň mezi osmičku. Na jaře měl v play off Kohouty v pátém osmifinálovém utkání doslova na lopatě, zase to nevyšlo, ale není všem dnům konec.
Poněkud otazníky se vznášejí nad choceňským Spartakem, který má za sebou turbulentní letní období, v kádru registruje spíše odchody a hodlá daleko více sázet na vlastní líheň. Na co to bude stačit, to ukáže samotná soutěž, nicméně v žádném případě nelze tradiční klub podceňovat.
Stejně jako lanškrounské Orly, kteří v minulém ročníku prokázali výkonnostní vzestup, na který budou chtít pod vedením nového ostříleného kouče Martina Filipa navázat a rádi by znovu prokázali, že snadné body proti nim nikdo získávat nebude.
Což je cíl také pro Poličku. Od Spartaku se boj o play off čeká z celé pardubické osmičky nejméně, prvotní ambicí zde bude hrát s každým soupeřem pokud možno důstojné partie.
A to byla stručná procházka jenom Pardubickým krajem.
A teď přidejme neméně nabušenou letku z Královéhradecka.
Výborné jarní finalisty z Nového Bydžova, bronzové Nové Město nad Metují, který se vrací domů na svůj rekonstruovaný stadion, silné týmy z Nové Paky, Trutnova či Jaroměře, nevyzpytatelné Třebechovice…
A kdo ví, v jakém světle se představí a jak zdatný kolektiv sestavil Dvůr Králové vracející se po roční pauze na hokejovou scénu.
Uff. Tak kolik napočítáme na první dobrou vážných kandidátů na vstupenku do play off? Dvanáct? Čtrnáct?
Dvaatřicet utkání, to je pořádná porce a těžko očekávat, že by ji kdokoli prošel bez výpadků. Uspěje ten, kdo se jich maximálně vyvaruje, kdo dokáže nejlépe udržet vyrovnanou fazónu po celých pět měsíců základní části a v neposlední řadě i ten, komu se vyhnout zranění a zdravotní potíže hráčů.
V každém případě se má východočeský hokejový fanoušek na co těšit!
